Jak vypadá Povídání o pejskovi a kočičce v arménštině? Aktuální výstava v Národní knihovně představuje nejen překlady českých spisovatelů do arménštiny, ale také vzácné staré arménské tisky, například nejstarší tištěnou arménskou Bibli.
Od Bible po Čapka. Národní knihovna listuje arménskými tisky
Národní knihovna vystavuje vzácné arménské tisky (zdroj: ČT24)
Unikátní arménské staré tisky od 16. století, nejstarší tištěná arménská Bible z roku 1666 či Kniha ód z roku 1513 budou k vidění na výstavě v Národní knihovně.
Výstava vznikla právě k příležitosti 350 výročí vytištění první arménské Bible. Stalo se tak v roce 1666 v Amsterdamu. Zakavkazsko se totiž v 17. století zmítalo ve válkách a na zakládání tiskáren nezbýval čas. „Lidé, kteří dokázali tuto věc uskutečnit, hodně trpěli a hodně obětovali. Měli obrovské dluhy a museli si poradit s cenzurou,“ popisuje tehdejší dramatické okolnosti tisku Bible kurátor Haig Utidjian.
K vidění je i Kniha ód vytištěná roku 1513, tedy jen o rok později než nejstarší vytištěná arménská kniha, část výstavy představuje arménskou církevní hudbu. Celkem instalace zahrnuje více než dvacet vzácných a starých arménských tisků, nejen liturgického charakteru.
První tištěná arménská Bible z roku 1666
První část výstavy se zaměřuje na nejranější arménské publikace, historii prvních vydání bible a rituálních knih, ale zahrnuje také tištěné materiály obecnějšího rázu, včetně mapy z 18. století nebo třeba knihu arménské mluvnice z 19. století. Seznámit se lze vedle historických unikátů ale i s novodobou arménskou tvorbou.
Češi a Arméni v literatuře
Do jihoasijské země pronikla i česká literatura. Oblíbené jsou třeba Povídaní o pejskovi a kočičce Josefa Čapka, i když bez původních autorových ilustrací. Arméni přišli i na chuť humoru Haškova Švejka.
Naopak Češi z arménské historie popsali například vyvražďování Arménů v období první světové války. Tato událost mnohými otřásla, jak dokládá román pražského rodáka Franze Werfela Čtyřicet dnů nebo kniha Hrůzy východu, kterou sepsal český cestovatel a spisovatel Karel Hansa.
Výstava Arménské knižní umění v průběhu staletí zůstane v Národní knihovně do 25. října.