Nejstarší madona a dřevořezba v Čechách dostane novou tvář. Tisíc let stará dřevěná soška přišla o obličej pravděpodobně za husitských válek, ale architekt Josef Pleskot v těchto dnech navrhl její novou podobu. Unikátní expozice bude k vidění v Litomyšli.
Vzácná Madona z Osíka dostane novou tvář pro dnešní dobu
Vzácná soška byla pravděpodobně svědkem korunovace Přemyslovců a poté tisícileté historie českých zemí. Před šesti lety ji objevil historik Pavol Černý v Osíku u Litomyšle v pozůstalosti akademické malířky Ludmily Jandové. Madona stála dlouhá léta na knihovně.
„Byla dlouhá léta součástí našeho interiéru, uvědomovali jsme si její duchovní hodnotu, ale nikdy nebyl důvod ji nějakým způsobem zkoumat,“ říká syn malířky Martin Janda.
Vzácná Madona z Osíka dostane novou tvář (zdroj: ČT24)
Socha vyrobená z lipového dřeva je vysoká 34 centimetrů. Radiokarbonová metoda potvrdila, že Madona z Osíka pochází z let 990 až 1180 a je tedy nejstarší dřevořezbou v Čechách. Zatímco tělo Matky boží i Ježíšek na jejím klíně jsou v překvapivě dobrém stavu, o obličej ji někdo zřejmě cíleně připravil. Pravděpodobně byla poškozena za husitských bouří.
Poprvé byla soška vystavena v letech 2014 a 2015 ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Nyní se vrátila do Litomyšli. Původním nápadem bylo ukázat lidem poškozenou sochu, jenže architekt Josef Pleskot dostal jiný nápad. „Mě hned naskočila taková představa, že je potřeba hledat tvář pro naši identitu, pro naši existenci,“ uvažuje Pleskot.
Josef Pleskot
Jak známý architekt svůj úkol pojal, se návštěvníci dozvědí až na výstavě, radnice zatím výslednou podobu tají. „Když jsem madonu viděl poprvé, nic mi neříkala, protože neměla tvář. S Josefem Pleskotem jsme si říkali, že je to vlastně jen kus dřeva. Jeho ateliér ale našel řešení, jak ji zbytostnit, a dnes už vidíte Pannu Marii,“ říká starosta města Radomil Kašpar.
Cítím to skoro jako korunovační klenoty, které budou u nás v Litomyšli.
Nová tvář nejstarší české madony bude odhalena 9. června a v kryptě kostela Nalezení sv. kříže v Litomyšli bude k vidění až do konce roku. „To není intervence Josefa Pleskota jenom do starého historického prostoru, ale je to intervence umělecká, architektonická a prostorová do samotné řezby, do samotného exponátu,“ říká kurátor výstavy Norbert Schmidt.
Umělecká intervence Tvář se koná coby součást Smetanovy výtvarné Litomyšle. Představení nejstarší dřevěné české plastiky doplní v létě několik přednášek a debat a na podzim odborná konference.