Recenze: Z trabantu je vidět svět. A pořád je to zábava

Jak nejlépe ugrilovat klokaní ocasy, jak se efektivně zbavit vší nebo jak správně vyfotit selfíčko s doktorem, který zrovna ošetřuje vaši (nejspíše) úplavici? Jen hrstka bodů z nekonečného návodu k přežití, který poskytuje nový snímek cestovatele Dana Přibáně Trabantem do posledního dechu. Nejnáročnější výprava v „trabantí“ historii dala posádce zabrat – není nouze o krizové situace, poruchy a mnohdy jde i o krk. „Brutální výkon dvaceti šesti koní z NDR“ však zvládne nemožné.

Trabantem do posledního dechu se dá pomyslně rozdělit na dvě části: Austrálie a Indonésie. Kvůli hliněným rozbláceným cestám skrz nejdelší australskou stezku Great Central Road nabrala posádka zpoždění a místo 4měsíčního putování si „výlet“ protáhla na půl roku. 

Táhni a srůstej

Pocit, že snímky se dvěma žlutými trabanty, polským Fiatem (maluchem), čezetou a jawou nepřinesou nic nového, není na místě. Cestování je hlavně o nevyzpytatelnosti. Cesta dlouhá víc než 15 tisíc kilometrů má daleko k bezstarostné jízdě. V aktuálním filmu se totiž pokazí co může a celá skupina (včetně několika nováčků – mezi nimi i dva vozíčkáři, takže jaká je vaše výmluva?) čelí skutečným výzvám. 

 Mezi dvě největší patří nadměrná poruchovost aut a mnohočetná zranění. Ukáže se, že zdánlivě nesmrtelný přístroj, jakým se trabant po cestě Jižní Amerikou zdá být, nesnese všechno. V indonéských převýšeních několikrát zahučí do „pangejtu“ a několikrát mu selžou brzdy, takže málem zajede už beztak po pádu zraněnou motorkářku ležící na silnici. Dojde i na „ponorku“ mezi osazenstvem, a nejen ona málem zapříčiní předčasný konec expedice. 

Problém palmového oleje je realita

Silným momentem je pobyt na Sumatře, jejíž obyvatelé žijí ve smogovém vakuu díky byznysu s palmovým olejem. Skutečné záběry z místa dění musí přesvědčit i ty, kteří tuto skutečnost dosud nepovažovali za závažný problém. Cestovatelé se v rámci kampaně spojili s Koalicí proti palmovému oleji i se záchranným programem The  Kukang Rescue Program, který se stará o záchranu opic outloně váhavého. Pro ně je život život ve vykácených deštných pralesích nemožný.  

Přibáň a spol. vysílají dalším filmem důležitou zprávu: svět se dá poznat jen v rozpadajícím se autě a v jedné roztrhané košili. Nemá smysl se honit za penězmi, protože skutečný život je o něčem jiném. Při pohledu do jiných oblastí zeměkoule lze vnímat natolik odlišné priority, že se vůči nim mamon západního světa jeví téměř tragikomicky. Je nutné si to připomínat. 

Trabant vjede poprvé do kin 17. března.