
František Drtikol: Umělec, nebo myslitel?
František Drtikol
„Jmenuji se Drtikol. Drtil jsem kola, která mě svírala. Jsem fotograf. Fotografoval jsem světlem. Píši do duší lidem světlem poznání.“
V roce 1911 nebyly na českém území akty žádná novinka. Většina jich ale přicházela ze zahraničí, takže jakmile se Drtikol zjevil s těmi svými, způsobil nemalé pozdvižení. Šlo o vůbec první tuzemské veřejně publikované akty, jež si našly místo na výstavách i v tisku.
Pro jednoho umělec, pro druhého myslitel
Těžiště jeho práce ale spočívalo zejména v profesionálních portrétech. Každý, kdo v Československu ve dvacátých letech něco znamenal, chtěl mít fotku od Drtikola. Před jeho fotoaparátem tak stanul např. sám Tomáš Garrigue Masaryk, Leoš Janáček nebo Josef Čapek. Živnosti se dařilo až do velké hospodářské krize ve třicátých letech. Výtvarník postupně krachoval, a tak studio ve Vodičkově ulici zavřel a věnoval se výuce a malbě.
Galerie: František Drtikol / bez názvu, 1929
První monografie se dočkal až koncem osmdesátých let. Jeho život románově nejnověji zpracoval před třemi lety Jan Němec v knize Dějiny světla, za níž získal Cenu Evropské unie za literaturu.