Viděné a neviděné vystavuje Stará národní galerie v Berlíně. Titul výstavy platí pro tvorbu německého malíře 19. století Adolfa von Menzela, od něhož galerie veřejnosti ukazuje jak známější obrazy, tak ty, které si nechával pro sebe - třeba autoportrét své nohy. Z výtvarníkova šuplíku je vytáhla k dvoustému výročí jeho narození.
(Ne)viděný Adolf von Menzel maloval smetánku i své nohy
Viděný i neviděný Adolf von Menzel (zdroj: ČT24)
Adolf von Menzel se proslavil obrazy šlechty a aristokracie. „Možná bychom ho mohli přirovnat k Degasovi, francouzskému malíři 19. století, který také zobrazuje věci velmi realisticky. Pozoruje, dívá se, mapuje reálné procesy,“ podotkl ředitel berlínského Kabinetu mědirytin Heinrich Schulze Altcappenberg.
Jak se ukázalo, byl ale von Menzel člověkem dvou výtvarných tváří. Tu druhou odhalil malíř aristokratické smetánky až po své smrti v roce 1905, kdy se v jeho soukromých sbírkách našly malby, které zřejmě ukazoval jen svým nejbližším, možná vůbec nikomu. Některé se na veřejnost dostávají v Berlíně poprvé.
Modernistou náhodou?
„Menzel ležící v posteli a malující obraz své vlastní nohy, to je možná ten nejpodivnější autoportrét 19. století. Ale v dnešní době nám připadá velmi moderní,“ zmiňuje jeden ze šuplíkových obrazů ředitel Staré národní galerie Philipp Demandt.
GALERIE
Adolph Menzel / Zívající muž ve vlakovém kupé, 1859
Menzelovy skici a studie ze 40. let 19. století mohou na první pohled působit jako první impresionistické obrazy z dílen Clauda Moneta nebo Pierra-Augusta Renoira. Zdání ale klame. „Jsou velmi vzdušné, je v nich světlo, čisté tahy štětce. Nejde ale o hotové obrazy, impresionisté své obrazy takto dokončovali,“ poznamenává Demandt.
Adolf von Menzel se do vkusu pařížské umělecké scény strefil v počátcích své tvorby spíš jen náhodou – kontakty s ní totiž neudržoval. Jeho viděné i neviděné obrazy jsou v Berlíně k vidění do 21. února příštího roku.