Třicet let od svého vzniku slaví v Praze slovenská undergroundová kapela Bez ladu a skladu. Proslula například písní Udavač. Americký list The New York Times ji před časem zařadil mezi umělce, kteří přispěli k pádu železné opony. Zpěvák a pořadatel slovenského festivalu Pohoda Michal Kaščák se k tomu staví mnohem skromněji.
Bez ladu a skladu udává rytmus už třicet let
Michal Kaščák: Chtěli jsme hlavně svobodně hrát (zdroj: ČT24)
Kapela Bez ladu a skladu zahájila jubilejní turné ve čtvrtek v Ostravě, v pátek hraje v pražské Akropoli. Dále ji čeká šňůra deseti koncertů na Slovensku. Skupina vznikla v roce 1985 v Trenčíně. Je známá svou energickou hudbou a metaforickými texty, které v osmdesátých letech více či méně otevřeně kritizovaly tehdejší politický režim.
V roce 2009 americký deník The New York Times zařadil Bez ladu a skladu mezi „skupiny, které přispěly k pádu železné opony“ ve státech s komunistickým režimem. Deník dále členy kapely nazval „hudebníky, kteří vyčnívali zpoza železné opony“.
„Američané mají rádi silné příběhy“
„Je třeba si uvědomit, že ten článek psali Američané, takže to bylo celé takové velkolepé jako v amerických filmech. Američané mají rádi silné příběhy. Nám to samozřejmě polichotilo, ale přiznám se, že v osmdesátých letech jsme si mysleli, že ten režim je neporazitelný, takže bych naši úlohu nepřeceňoval,“ říká zpěvák Michal Kaščák.
„V první řadě jsme chtěli co nejsvobodněji hrát a měli jsme problémy, jaké měly kapely běžně, hlavně kapely z alternativní scény,“ dodává.
Kapela vyčnívala mimo jiné právě zpěvem Michala Kaščáka, kterému bylo v době vzniku skupiny pouhých 13 let. Bez ladu a skladu je známá i svou vizáží, k níž patří černé obleky, úzké kravaty a tmavé brýle. Kapela hrávala aktivně až do roku 1997, v současnosti hraje pouze příležitostně, často na festivalu Pohoda, který Kaščák založil a vede.