Recenze: Palahniukova exkurze do rozkoše vůbec není rozkošná

Mít orgasmus jistě patří k touze každé ženy. Jak tohoto stavu dosáhnout, aniž tím zatěžuje muže, je východiskem knihy Chucka Palahniuka Tvé překrásné já. Kniha není ale pouze návodem k dokonalému orgasmu, nýbrž především zprávou o stavu západní konzumní společnosti, jež redukovala lásku a city na neosobní dosažení pruduktové rozkoše. Kde jsou ale vlastně hranice našich tužeb?

Jsou čtenáři, pro které je americký spisovatel Chuck Palahniuk (*1962) kultovní. A potom jsou ti další. Pro mnoho z těch, kteří autora objevili podle jeho klíčové knihy Klub rváčů (Fight Club, 1996), jež byla krátce nato zfilmována (1999), zůstává jedním z nejprovokativnějších autorů současnosti.

Poslední novela, Tvé překrásné já (Beautiful You, 2014), jež právě vyšla ve velmi živém českém překladu Richarda Podaného, tento fakt jenom potvrzuje. Pro nezasvěcené může ale být zdrojem mnoha nedorozumění. Jak máme tuto novelu vlastně číst? Jde o cynický výsměch všemu lidskému, nebo o konzervativní kritiku excesů liberalismu?

Popelka potkala prince

Základní situace přivádí na scénu Penny, mladou dívku, advokátní čekatelku prestižní kanceláře na Manhattanu, jež u soudu podlehne zvláštní rozkoši. Zdá se, že je znásilněna, ale ten, kdo za tímto násilným aktem stojí, není jen tak někdo. Penny stojí u soudu, jenž je plný mužů, neboť všechny ženy se někde doma zabývají jenom samy sebou – totiž snahou dosáhnout co nekvalitnějšího orgasmu. Mají k tomu různé nástroje z komerčně úspěšné sady nesoucí název: Tvé překrásné já…

Příčinou Pennyina neštěstí je miliardář Max, který si na rozkoši toho názvu vybudoval celé impérium. Základní schéma je ryze pohádkové: Popelka potkala prince. Ten princ v hávu současného idolu v dobře padnoucím obleku, po němž ženy šílí, je pohledný, ale ryze nedostupný zejména citovému projevu.

Ona, která o ničem zpočátku netuší, se brzy stane osobou, na níž bude záležet další budoucnost žen celého vyspělého světa. Dokáže se vzepřít osudovému předurčení, nebo je pouze naprogramovanou loutkou ve spárech zbohatlického netvora? Není už ale ani panna a Max není zcela netvorem. Kdo je kdo?

Rozkoš jako počátek zkázy

Palahniuk ve své novele Tvé překrásné já míchá různé přitažlivé ingredience (i žánry, od parodie přes satiru po karikaturu a grotesku), nejsilnějšího efektu dosahuje ale v dystopické síle zkázy západní společnosti. Osvobození žen od mužů za pomoci produktů sexuální rozkoše (nejlepším ze všech je „vážka“, jež produkuje kousavé nanoroboty) vyvolává závislost ústící do mocenské nadvlády jednoho muže. Scény newyorských ulic, po nichž se potácejí vysílené ženy, toužící po dalším orgasmu, mají svůj zvrácený půvab.

Komu se zdá být toto svědectví přitažené za vlasy, jistě poznamená, že je autor zaujatý vůči ženám. Misogynní rys této novely, balancující na hraně snesitelnosti, určitě upřít nelze. Obávám se ale, že spásou, kterou autor nabízí, není ani konzervativní obrácení k rodině a lásce. V tom je Palahniuk opravdu více romantikem než cynikem. Jedním z nejčtivějších…

Chuck Palahniuk: Tvé překrásné já (Beautiful You). Přeložil Richard Podaný. Vydalo nakladatelství Odeon.