„Z komína se vine kouř, zabalí člověka, zabalí hvězdy, zabalí měsíc. Připadá mi, že dokáže sjednotit celý pohled,“ uvádí novinář a spisovatel Petr Chudožilov atmosféru pohádkového románu Kouř z komína. Napsal jej v Basileji po nucené emigraci, nyní kniha vychází poprvé i v českém překladu s ilustracemi Zuzany Bočkayové Brunckové.
Z pohádkového komína Petra Chudožilova se valí láska i cirkus
Události v kultuře: Pohádka je česká, ale nejprve vyšla ve Švýcarsku (zdroj: ČT24)
„Měl jsem kamarádku Zuzanu, bylo jí přes 80 let. Byla to německy mluvící pražská židovka, která měla za manžela sudetského Němce. Rozvedl se s ní, když přišli nacisti. Oba dva museli do koncentráku, oba dva přežili. Po válce museli odejít, protože neuměli česky. Říkal jsem jí, že jí napíšu krásnou pohádku,“ vzpomíná Chudožilov na motiv, který ho vedl k sepsání knihy.
Přestože ji Chudožilov sepsal česky, nejprve vyšla před více než deseti lety ve Švýcarsku v německém jazyce. Příběh byl oceněn prestižní Evropskou cenou za nejlepší německy psanou pohádku.
Die Reise in den Sternenhimmel
„Dětské knihy si nevybírají děti, vybírají jim je rodiče. Pohádka je veliká svoboda, můžete říkat věci, které by vám dospělý čtenář nespolkl.“
„Román je o lásce za hrob. O paní, která odmítá uvěřit smrti svého muže. Řekl jí, že kdyby někdo přišel a říkal, že je mrtvý, ať mu nevěří. Všichni do ní hučí, ať si vezme penzi a uvěří, že je po smrti. Ale ona říká: Vždyť já ho miluju. Jak bych mohla milovat někoho, kdo není?“ vypráví Chudožilov.
obrázek
Postavy papouška Čárlýho, principála cirkusu Zanzibar či zbloudilého lva navozují spíše cirkusáckou atmosféru. Spisovatel ji jako inspirační prvek sám uvádí. „Já mám nesmírně rád cirkus. Ani ne ten se zvířátky, spíš vrhání nožů. Rád bych se dal k cirkusu. Dneska bydlet tady, zítra být někde úplně jinde. Když člověka chytí potřeba pohybovat se, nebýt na jednom místě, tak už se toho nikdy nezbaví,“ říká spisovatel.
Petr Chudožilov
- Narodil se v roce 1943 v Prostějově. Od roku 1960 pracoval jako zpravodaj v ČTK, v polovině 60. let se musel živit jako dřevorubec, závozník či mlékař. Mezi lety 1966 až 1970 absolvoval studium publicistiky na Univerzitě Karlově v Praze, ovšem bez závěrečných zkoušek. Mezi roky 1967 a 1969 byl redaktorem Literárních novin. Během normalizace pracoval v dělnických profesích. Po podpisu Charty 77 pod nátlakem Státní bezpečnosti emigroval do Švýcarska.