Bez humoru nejde tenhle svět přežít, jinak bychom se všichni zbláznili, říká režisér Matej Mináč, který zdokumentoval život své matky Zuzany Mináčové. Ta patří dodnes k největším osobnostem slovenské i české fotografie. Jak i přes nelehkou minulost zvládá současnost s neustálým úsměvem se od čtvrtečního dne podělí s diváky kin skrze snímek Očima fotografky.
Těžký život Očima fotografky, které se smát nepřestanou
Film je sestaven z několika rovin. Promítají se v něm dobové i aktuální záběry, útržky z filmů (např. Všichni moji blízcí) a ještě navíc zcela nový snímek s hranými rekostrukcemi, který vypráví o hrůzách druhé světové války. Mináčová totiž od třinácti let část dětství prožila v Osvětimi. Vůbec poprvé se rozhodla vyprávět o tom, jak se tam dostala, i o tom, kdo jí tenkrát zachránil život.
Režisér má ve filmografii Nickyho rodinu nebo Nicholas Winton – Síla lidskosti vyprávějící o příběhu muže, který zachránil stovky českých a slovenských židovských dětí před smrtí. Mináč ale v novém snímku zdokumentoval osud jednoho z těch, co neměli to štěstí dostat se včas do bezpečí Wintonovým vlakem – vlastní matky. Jedinou možností, jak se fotografka mohla zbavit neustálých nočních můr, tak bylo vypovědět celý příběh o dětské lásce a statečnosti.
V doprovodu energické ženy si divák projde zásadními zvraty 20. století – fašismem, komunismem a kapitalismem. Mináčová odhaluje principy své umělecké tvorby, zákulisí fotografování hvězd i svůj osobní život.
Film byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary a byl vybrán do hlavní soutěže filmů na MFF v Haifě. Od 17. září jej bude možné nalézt take v multiplexech. Díky své historické hodnotě v budoucnu zamíří do škol.