V těchto dnech proběhlo v sicilském pohoří Madomie, konkrétně v historickém městě Petralia Soprana, 3. mezinárodní sochařské sympozium. Umělci v ulicích horského městečka však sochy netesali z kamene, nýbrž ze soli. Díla, která vznikla během jednoho týdne, mohou návštěvníci vidět po celý rok v Muzeu současného umění Sotto Sale (MACSS), které vzniklo v solném dolu nedaleko města.
Slaná chuť umění provází sicilské městečko Petralia Soprana
Umělci, kteří dostali k dispozici bloky soli z nedalekého dolu spravovaného společností Italkali, zpracovávali téma „sůl jako první obchodní měna mezi národy“. Protože se jednalo o tvůrčí činnost, každý z umělců zadané téma pojal jinak. Někdo se držel svého původního návrhu, který vznikal před konkrétní akcí, v klidu ateliéru, jiný nechal působit genia loci a své dílo tvořil emotivně, pod vlivem místní atmosféry, a další se nechali vtáhnout do kouzel magického místa, aby v průběhu práce svůj těžce vymyšlený koncept změnili, protože si o to materiál řekl.
To je například příběh sochy Giuseppa La Bruny, kterému se v průběhu práce v bloku soli náhle objevila postava, kterou nebylo možno pomocí dláta zlikvidovat. Tak namísto dvou postav, jak původně zamýšlel, vznikl jakýsi trůn pro solnou královnu, jejíž podobizna zůstala zakleta do královského křesla.
I další účastníci sympozia, kteří se po celý týden zdařile potýkali se záludnostmi solných bloků, protože jejich krystalizace vyžaduje jiný přístup než třeba kompaktní mramor či kámen, své výtvory pojali osobitě, s velkou dávkou fantazie.
GALERIE
Sympozium v Sotto Sale
V solném dolu se tedy případní návštěvníci mohou setkat s pevně vybroušeným diamantem, který existuje v dialogu s neuchopitelným vzdušným mrakem (dílo Belgičana Sebastiaana Poose) nebo se pokochat světelnou hrou Salvatora Salvata v jeho zdobném křišťálu či se zamyslet nad dílem Angely Trapani, která zrealizovala čistě ženské téma mateřství, ženskost v souvislosti s tvrdými kousky soli, tvořícími pod poklopem ňadra - symbol ženy.
Oproti tomu citlivý přístup Oki Izumi, Japonky, žijící v Miláně, upřednostnil před tématem samotný materiál. V působivém kontextu tak zde stojí sklo a sůl, materiály transparentní, křehké a tvrdé zároveň, rozehrávající dynamickou hru plnou symbolů a přímé krásy. Čitelné symboly jsou patrné i v dalších solných kreacích Emmanuela Lombarda, Francesky De Santi, Luca Bonanna, Silvie De Rosi, Daniele Nitti Sotrese, Marca Barona či Giuseppa Cangelosa.
Hlavními organizátory sochařského bienále s názvem Sůl... touha umění jsou Asociace SottoSale Petralia a Arte e Memoria del Territorio sídlící v Miláně. Zástupkyně hlavní organizace upozornila v průběhu otevírací prohlídky, že účelem celé akce je nejenom podpořit jednotlivé umělce, ale umožnit prezentaci osobitému regionu, na jehož území, v malebném pohoří Madonie, se nachází jeden z posledních fungujících solných dolů.
Navíc tento neobvyklý materiál, který v sobě pojí tvrdost i křehkost, je jakousi výzvou pro umělce, kterým leckdy připraví nelehké překvapení. Pro Giulii Alberti je toto tím pravým důvodem k pořádání sympozia, přivést umělce k pozornému dialogu s materiálem i územím, na kterém se nachází.