Ředitel petrohradské Ermitáže se postavil moskevské vládě. Ta kvůli úsporám zrušila policejní ochranu muzeí a galerií. Kurátoři se bojí, že jim kolegové ze zahraničí odmítnou půjčovat svá díla. Jedno z největších a nejstarších muzeí na světě by mělo být bez policejního dozoru už od prvního listopadu.
Moskva zrušila policejní ochranu muzeí. Ředitel Ermitáže se bojí vandalismu
Chlouba ruské kultury Ermitáž chrání ve svých sbírkách na tři miliony drahocenných uměleckých děl a archeologických památek. Dostat se do petrohradské galerie lze jen přes bezpečnostní kontrolu a na vzácná díla shlíží hledáčky kamer.
Už brzy by ale zdejší ostražitost mohla polevit. Ruské ministerstvo vnitra totiž seškrtalo rozpočet a v rámci úspor plánuje stáhnout policisty z muzeí a galerií.
Vandalové v Manéži
Dlouholetý ředitel Ermitáže Michail Piotrovskij rozhodnutí kritizuje. Má strach především z vandalismu, který prý hrozí nejen v Ermitáži, ale po celém Rusku.
„Krádež je hrozba, kterou řeší vyšetřovatelé, naše vlastní bezpečnostní služba nebo hlídači. Ale vandalismu by se mělo bránit pomocí ostrahy v uniformě, která má právo daného člověka okamžitě zadržet a zabránit mu v protiprávní činnosti,“ říká Michail Piotrovskij.
Moskva zrušila policejní ochranu muzeí (zdroj: ČT24)
Vážným varováním je incident z poloviny srpna. Skupina ortodoxních aktivistů ze skupiny Vůle boží tehdy poničila v moskevské výstavní síni Manéž několik děl avantgardního umělce Vadima Sidura. Podle agentury AFP aktivisté díla označili za „rouhačská“. Soukromá ochranka tehdy vandalismu jen mlčky přihlížela.
Naše společnost nerozumí významu kultury. A státní mašinérie to jen reflektuje. Když k takovým událostem došlo, myslím útok na muzeum, byli jsme svědky zvláštního mlčení. Nikdo o tom nechce mluvit nahlas.
Kreml navrhuje, aby galerie využily služeb bezpečnostních firem. Těm však často chybí potřebná kvalifikace. A kvalitní agentury zase obvykle přesahují finanční možnosti muzeí.
Slavné Ermitáži tak zůstanou aspoň čtyřnozí hlídači. Kočky jako ochrana sbírek před hlodavci zde slouží již od 18. století. Tradice přežila příchod deratizátorů a asi přežije i škrty v rozpočtu.
- Patří mezi nejslavnější galerie světa, vedle pařížského Louvru, londýnského Britského muzea, madridského Prada, newyorského Metropolitního muzea nebo berlínského Pergamonského muzea.
- O založení galerie se zasloužila carevna Kateřina II. Veliká (1729 až 1796), která exponáty nakupovala po celé Evropě. Podařilo se jí získat cenné kolekce od sběratelů i šlechticů. V její snaze pokračovali i Alexandr I. a Mikuláš I.
- Sbírka Ermitáže vznikla roku 1764 jako soukromá kolekce, carevně se podařilo nashromáždit díla renesančních a barokních malířů, množství bust, kreseb a šperků. Pro veřejnost byla expozice zpřístupněna roku 1852.
- Název Ermitáž pochází z francouzského slova "hermitage", česky poustevna. Poustevna byla dříve budovou vedle Zimního paláce (1754 až 1761).