Recenze: Naléhavá a drsná. Patti Smith opět nezklamala

Americké zpěvačce, básnířce a dnes i prozaičce Patti Smith, jež ve středu vystoupila v pražském Divadle Archa, její Pražané jistě rozumějí. Koncert byl totiž okamžitě vyprodán již v březnu. A byl to koncert vynikající - určitě jeden z těch, na které se nezapomíná.

Již předem bylo ohlášeno, že na tomto turné odehraje celé své debutové album Horses z roku 1975, desku řazenou mezi ta nejlepší rocková alba vůbec. Začala tedy bez dlouhého povídání písní Gloria, po níž následovala Redondo Beach. A to již bylo možno srovnávat s původními verzemi, a bylo to – jakož i později – srovnání zajímavé.

Barva všeho prožitého

Je pochopitelné, že hlas se s věkem proměňuje, hlavní deviza, naléhavost až šansonová, však zůstala. Přidala se k ní ještě jistá drsnost či prostě patina, barva všeho prožitého, její hlas byl zkrátka hlasem zralého člověka. A již v tuto chvíli bylo jasné, že koncert bude nejen vynikající, ale že bude mít i vynikající zvuk – zpěvaččin hlas byl krásně čitelný, stejně jako celá kapela, byť byla citlivě stažena. Celé to pak znělo jako z desky.

Patti Smith a Lenny Kaye v Divadle Archa
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Jistě zajímavé byly ve druhé písni vokály Lennyho Kaye, laděné do černošských skupin padesátých let. Nebylo to žádné retro, ale opět tím vznikalo vzrušující napětí. A mluvíme-li o vzrušení, tak tím, anebo sexualitou, chcete-li, jsou hudba i texty Patti Smith též silně nabity.

Cítit to bylo i v následující písni Birdland, dlouhé polozpívané, polomluvené skladbě, původně improvizované na motivy biografie Wilhelma Reicha, a když Patti Smith extaticky vykřikovala slova o kosmické lodi, jež přilétá, aby si ji coby vypravěče odnesla kamsi do vesmíru, Lenny Kaye vyluzoval na kytaru zvuky věrně imitující kvil raketových motorů i zvuky vesmíru, nepodobné efektům Jimiho Hendrixe.

Patti Smith hrála v Praze (zdroj: ČT24)

Na Hendrixe mimochodem došlo ještě dvakrát, jednak v závěrečné skladbě alba Horses, Elegy, již Smith slavnému kytaristovi věnovala, a také v písni Beneath the Southern Cross z roku 1996, v níž Kaye citoval Hendrixovu vyhrávku z písně 3rd Stone from the Sun.

„Můžete změnit svět“

Rozebírat by se daly i další písně, příjemná byla vložka skladeb The Velvet Underground, došlo i na velký hit Because the Night, který napsala s Brucem Springsteenem, stejně jako na její „hymnu“ People Have the Power z roku 1986. „Tuhle písničku jsem napsala se svým manželem i pro vás,“ uvedla ji. A moci lidí změnit svět se věnovala i v závěrečné písničce skvělého koncertu, jíž byla převzatá My Generation od The Who.

„Můžete změnit svět,“ připomínala Patti Smith, a v tu chvíli to znělo naprosto přesvědčivě, taková síla v jejím nabádání byla. A my už se můžeme těšit na další koncert.