Nenápadné stavby let 2013–2014. To je nová ročenka české architektury

Brno - Souhrn nejinspirativnějších staveb pohledem jednoho tvůrce nabízí nový díl ročenky Česká architektura 2013–2014. Tentokrát je editorem brněnský architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, který nabízí širokou paletu funkcí od obchodních domů, přes ekologické stavby až po bydlení pro rodiny. Příští už šestnáctý ročník bude teprve podruhé v historii sestavovat žena – Jitka Ressová ze zlínského atelieru Ellement.

Události: Velké myšlenky v nenápadné architektuře (zdroj: ČT24)

Letošní ročenka mapuje zejména drobné a nenápadné stavby, za kterými stojí velké myšlenky. Jednou z nich je například historický domek na pražské Kampě, který prošel citlivou rekonstrukcí a díky níž znovu ožil jako klubovna a společenské centrum. Ve výčtu ale nechybí třeba ani konceptuální objekt, na kterém architekt testoval levnou a ekologickou technologii.

Primárním Fránkovým konceptem byla podle jeho slov snaha vysledovat, jak by mohla česká architektura uspět v zahraničí. „Vytvořit jakýsi jazyk, podle kterého budou identifikovatelné české stavby. Ve druhé rovině jsou to autoři, kteří jsou na takové úrovni, že jsou podle rukopisu rozpoznatelní,“ říká editor poslední ročenky.

Zároveň ale chtěl zachytit širokou paletu funkcí – od obchodních domů přes ekologické stavby až po bydlení pro rodiny. „Jsou tam stavby po celé republice, je tam dům Petra Rezka ve Slavonicích, jsou tam stavby z Krkonoš, květné zahrady v Kroměříži. Hodně toho vychází právě na Moravu, protože se tam urodilo,“ dodává brněnský architekt.

Přestože silné a konkurenceschopné tvůrce Česko podle Fránka má, chybí jim prý propagace v zahraničí a také víc vůdčích osobností. „Za všechny musím jmenovat Josefa Pleskota. Nástupy do těch staveb jsou často i podzemím, ale o to větší je potom zážitek, když se dostanete nad tu nulovou úroveň a otevřou se vám právě ty nádherné pohledy do těch konstrukcí,“ popisuje svůj vztah k architektuře Zdeněk Fránek.

Právě Josefa Pleskota v knize reprezentuje obnova ostravského trojhalí. „To není jen naše práce, to je práce, kterou jsme zdědili, kterou jsme dostali po našich dědech a pradědech a my jsme ji nepokazili,“ komentoval svou architekturu loni v létě sám Pleskot.