V obvyklém minimalistickém šatě, jako vždy fascinován odstíny modré a šedé barvy, přichází na výstavě City Time Petr Malina s dalším námětem, ve kterém pokračuje v postupném zjednodušování a až abstrahování obrazu. Jak název sděluje, jde o další pokračování stálé Malinovy fascinace městem. Výstava v Galerii kritiků trvá do posledního dubnového dne.
S Petrem Malinou plyne čas ve městě abstraktněji
Malina byl vždy vzrušován prostředím, které nám zprostředkovává vyhraněným malířským způsobem – jeho realistická malba je obdivuhodně prosta všech zbytečných detailů, nálada je zaznamenávána co nejjednoduším způsobem. Po obrazech z dovolené, po atmosféře mořských pobřeží, vtipných příbězích z galerií, večerních náladách i po fascinací městy je současná výstava jakousi cestou po známých městských tématech, tentokrát však přece jen ozvláštněnou poměrně novým prvkem.
Autor se totiž více než jindy soustředí na zajímavé detaily staveb, ať již v Londýně, Berlíně nebo Holešovicích, které technikou fotografického zoomování fázově přibližuje a vzbuzuje tak nečekaně napětí. Divák vidí sledovaný objekt nebo dění postupně na řadě formátově se zvětšujících obrazů, zvětšováním detailu se přibližuje představovanému cíli. Jsme nuceni vstupovat vlastně svojí interpretací do děje, který je jako u Maliny vždy záměrně skryt.
GALERIE
Petr Malina / London House II. zdroj: Petr Malina
U málokterého autora je nutnost dotvářet sdělované tak vyhrocená, jako právě u Petra Maliny. Jeho obrazy jsou vlastně jakýmisi nedokončenými scénáři, stáváme se spolutvůrci a naše interpretace může samozřejmě být zcela různorodá. Máme vizuální zadání, a to co možná nejjednoduší. Navíc Malina pracuje na většině obrazů se zdůrazňovaným bezčasím – nemáme čím se orientovat v časových polohách zobrazovaného. I to je velmi zajímavým tvůrčím prvkem autorova chápání sdělovaného – bere divákovi jednu z podstatných veličin a jistot. I když v tiskové zprávě pojmenovává kurátor Radek Wolmuth Malinův malířský styl a tvorbu jako „konstruktivistický realismus“, tato poslední výstava naznačuje, že se autor přesouvá k čisté barevné abstrakci, vycházející ze zvoleného a modelovaného prostředí velmi přirozeným a jednoduchým způsobem.
Petr Malina / London House II.
Pozorný a stálý Malinův divák (autor je neobyčejně plodný, od roku 1996 uspořádal 24 vlastních výstav a byl pozván na 53 výstav společných) najde i další pozoruhodný prvek – jednotvárné barevné plochy jsou dynamizovány přiznanými tahy štětce anebo přiznávají dříve u Maliny nesledované struktury – například vyspravení chodníků, skvrny na vozovkách a podobně. To dodává novým obrazům většinou pocházejícím z období okolo roku 2013 nový příjemný rozměr.
Jak jsme již konstatovali, Malina je stále ve svých dílech fascinován městem – pracuje s ním však jako s předlohou pro zdůrazňovanou minimalizaci podnětů. Na svých obrazech záměrně vynechává desítky typických městských detailů – nápisů, měnících se prvků, stop času, ruch dopravních prostředků. Jeho zjednodušené vize, doplněné divákovou fantazií, jsou již takřka dvacet let originálním příspěvkem do spektra moderní české malby.