I peklo má své stinné stránky, připomínají od 20. února Bratři Karamazovi v pražském Činoherním klubu. Možná právě z pekla se vrací starý Karamazov v podání slovenského herce Juraje Kukury. Aktuální nastudování vychází ze slavné dramatizace Dostojovského románu, nakládá s ní ale po svém.
Bratři Karamazovi jdou v Činoherním klubu s dobou
Činoherní klub hraje Bratry Karamazovy (zdroj: ČT24)
Kukura stojí v čele bratislavské Arény, stále se vrací do Hamburku, kam v polovině 80. let emigroval, a pravidelně také hostuje v Činoherním klubu, kde ho nyní jeho krajan, režisér Martin Čičvák, obsadil do role otce Karamazova. Nechal ho mluvit slovensky. Na jevišti vstane z mrtvých, aby zjistil, kdo z jeho synů ho zavraždil: zda hazardní hráč Dimitrij (Martin Finger), cynik Ivan (Honza Hájek), naivní dobrák Aljoša (Igor Orozovič, Michal Čapka) nebo jejich nevlastní bratr, nenávistný a zákeřný Smerďakov (Matěj Dadák).
Ve světě bratrů Karamazových lze všechno zpochybnit, víru i morálku - v Činoherním klubu navíc v té nejtemnější možné podobě. „Zmítání se v lásce, nespokojenosti se životem, mezi tím, jestli je Bůh, není Bůh…,“ popisuje Martin Finger. Podle režiséra Martina Čičváka je v této době Dostojevskij logický volba, v něm je vše zakódováno. „Svět, který lavíruje mezi vírou a nevírou, svět, který je mezi Islámským státem a Ukrajinou, to je doba Dostojevského,“ upozorňuje.
Bratři Karamazovi se stali Dostojevského nejčastěji pro divadlo adaptovaným dílem. Mezi českými inscenacemi zaujímá dramatizace Evalda Schorma, v Schormově režii měla premiéru v roce 1979 v Divadle Na zábradlí. Z této dramatizace vycházel také Martin Čičvák a o pár let dříve i Dejvické divadlo, jehož nastudování proslavil film. V něm stejně jako na jevišti ztvárnil otce Karamazova Ivan Trojan.