ČT dokončila film o Husovi. I po 600 letech má co říct

„Přinese, doufám, něco o osobnosti Jana Husa i dalším generacím,“ přeje si Matěj Hádek v souvislosti s filmovou trilogií o významném reformátorovi. Výpravný snímek, v němž ztvárnil titulní roli, dotočil režisér Jiří Svoboda v těchto dnech. Česká televize jej uvede na šestisté výročí Husovy mučednické smrti.

Natáčení adaptace původně samizdatové knihy spisovatelky Evy Kantůrkové, která je zároveň autorkou scénáře, začalo v polovině června loňského roku. Jeden z nejnáročnějších projektů ČT vznikl v koprodukci s francouzsko-německou stanicí ARTE. Je nejvýpravnějším uchopením Husova příběhu od filmu Otakara Vávry z roku 1954. Do hlavní role tehdy obsadil Zdeňka Štěpánka.

„Představuje pro mě ideální ukázku toho, jak lze formou odkazů na naši historii přesahovat k aktuálním společenským otázkám a tématům. Splňuje to, co očekáváte od takového filmu jak ve smyslu řemesla, tak ve smyslu obsahové hutnosti,“ podotýká k nejnovějšímu zpracování generální ředitel ČT Petr Dvořák.

„Naší snahou bylo Husa zobrazit jako člověka, jehož motivace a životní postoj budou nejen srozumitelné, ale zároveň relevantní pro dnešní dobu a dnešního diváka,“ souhlasí Jan Maxa, ředitel vývoje pořadů a programových formátů ČT. Podle něj odpovídá rozsah trilogie Husovu odkazu pro evropské dějiny.

„Postava Jana Husa nám stále ukazuje, že i ta největší oběť za pravdu může mít smysl,“ uvedl Matěj Hádek, v čem on vidí aktuálnost reformátorova osudu. Kromě něj se ve filmu objeví Milan Kňažko, Jan Dolanský, Marika Šoposká, Petra Špalková, Michal Dlouhý či Vladimír Javorský. „Jde o film s celou řadou velkých rolí, jejichž psychologická motivace je často složitá a historicky nejednoznačná. Scenáristicky, režijně i herecky šlo o náročný úkol,“ přiznává režisér Jiří Svoboda. Připomněl, že velkou zásluhu na jeho splnění má kameraman Vladimír Smutný. Hudbu k filmu složil Michael Kocáb.