Praha – Rafani se vracejí do Prahy a je to tentokrát Síla. Výstavu s tímto názvem umístili do nové žižkovské galerie Nevan Contempo. Umělecká skupina, která se proslavila často provokativními výpady vůči politice a společnosti, ani po patnácti letech neopustila pole svých zájmů.
Je to síla! Na výstavě Rafanů se lidé chovají jako zvířata
Artefaktů na aktuální výstavě není moc, o to větší nesou význam. Konkrétními objekty chtějí dojít k co nejobecnějšímu proudu asociací. „Metafory chápeme jako instrument, který umožňuje znovu objevovat, poznávat nebo rozšiřovat naše poznání vůči světu,“ vysvětlil člen skupiny Rafani Marek Meduna.
Výstavou probublávají přírodní síly, ale i ty, které hýbou politikou a společností. Byrokratický stůl se zabudovanou cirkulací vzduchu určuje klima celé místnosti, písmeno T zase simuluje zasedání i s jeho přísnou hierarchií a kulatému stolu vévodí střed zájmu. „Jedná se o způsob komunikace, který zažíváme každý den, formu rozhodování. Stanoviska, jež zaujímáme, nám vytvářejí určité bariéry,“ podotkl další „Rafan“ Luděk Rathouský.
Rafani vystavují svoji "sílu" (zdroj: ČT24)
Dlouhodobě Rafany zajímá motiv zvířete - jako nositel významu nebo symbol živočišnosti. Pracují i s výměnou rolí, kdy se zvířata chovají jako lidé a lidé jako zvířata. „Zvíře je vykládáno různě, někde jako nositel významu, někde jako metafora divokosti nebo síly. Lidské je spíš supportem zvířecího. Lidé ukazují animálnější část svého já,“ uvedl Meduna.
Výstava s názvem Power, tedy Síla, nemá významové limity, ale sama je ohraničená. Z obou stran ji uzavírají planety - symbol vesmírných sil, které obklopují člověka na Zemi. Omezená je i doba jejího trvání, k vidění bude do konce února.
Umělecká skupina Rafani vznikla v roce 2000 v Praze mezi studenty Akademie výtvarných umění. Její skupinová činnost má vždycky politický a společenský přesah, často vyznívá jako provokace. Velmi brzy Rafany mediálně zviditelnily jejich projekty, jakými bylo přetření Lennonovy zdi na Kampě, pálení vlajky, cynické komentáře odsunutí sudetských Němců, vstup do KSČ, utopení obrazu z Národní galerie v Orlické přehradě nebo roční ohlašování demonstrací na Václavském náměstí. Část z nich se v roce 2004 vykálela v Národní galerii před dílem Milana Knížáka, aby tak vyjádřili své mínění o tehdejším řediteli.
Před sedmi lety se vymezili vůči konceptuálnímu umění a na protest proti němu uváděli, že se chtějí věnovat umění hledajícímu podstatu sebe sama a přestávají ve svých projektech používat text, aby zesílili účinky samotného umění.
Rafani ale také pořádají výstavy, vedli galerii, organizovali přenášky, dvakrát byli nominováni na Cenu Jindřicha Chalupeckého a v roce 2010 natočili dokumentární film 31 konců/31 začátků, který přibližuje dvě desítky osobností alternativní kultury.