Ostrava - Antoni Wit nahrál dvě alba se skladbami Leoše Janáčka, orchestr nesoucí skladatelovo jméno ale pod jeho taktovkou hraje poprvé. Uznávaný polský dirigent se po čtyřiceti letech vrátil do Ostravy. Janáčkovu filharmonii řídí po dva večery - podruhé dnes.
Dirigent Antoni Wit: Nejdůležitější je být osobitý
Dětským snem Antoniho Wita bylo stát se knězem, poté vystudoval práva, ale jakmile vzal do ruky taktovku, o jeho povolání bylo rozhodnuto. „Nejdůležitější je být osobitý - jako člověk, jako hudebník i osobitý v pohybu. Protože pohyb u dirigenta vyvolává hudbu,“ radí svým mladším kolegům.
U muzikantů má rád profesionální přístup, pružnost a dobrou atmosféru. Spolupracoval s orchestry po celém světě, ty východoevropské jsou podle něho oproti americkým nebo japonským málo mezinárodní. „V našich zemích jsou orchestry ještě hodně národní, byli jsme dlouhou dobu uzavřeni komunistickým systém,“ vysvětluje si rozdíl.
Wit patří k nejúspěšnějším polským dirigentům. Za svou práci byl šestkrát nominovaný na cenu Grammy, proměnit se mu ale podařilo až sedmou nominaci za nahrávku děl svého krajana a svého učitele na konzervatoři v Krakově Krzysztofa Pendereckého. Uznání se Witovi dostalo i za zpracování Smetanovy Mé vlasti nebo Janáčkových děl. „Janáčka jsem ve světě hodně dirigoval. Sinfoniettu, Taras Bulbu, Lašské tance, Glagolskou mši. Když vyšly moje nahrávky, měly velmi dobré recenze, takže mě ve světě často o Janáčka žádají,“ podotkl Wit.
Antoni Wit diriguje Janáčkovu filharmonii (zdroj: ČT24)
Požádali o něj i v Ostravě. S filharmonií nastudoval orchestrální suitu z jeho opery Z mrtvého domu. Program doplňujě symfonická báseň Krzesany od polského skladatele Wojciecha Kilara a symfonie č. 6 A dur Rakušana Antona Brucknera.