Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala britská spisovatelka Doris Lessingová. Stala se tak nejstarší držitelkou této ceny. Ve Stockholmu to dnes oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.
Nobelovu cenu za literaturu získala Doris Lessingová
Nobelův výbor vyzdvihl především um, s nímž sedmaosmdesátiletá autorka dokázala využít ženskou zkušenost „spolu se skepticismem, zápalem a vizionářskou sílou ke zkoumání rozdělené civilizace“, zdůvodnili švédští akademici význam díla oceněné literátky.
„Je to taková globální autorka,“ komentoval pro ČTK volbu švédských akademiků anglista a překladatel Ladislav Nagy. Myslel tím nejen různá místa pobytu, které autorka během svého života vystřídala, ale i různé směry psaní, kterým se ve své tvorbě věnovala. „Řekl bych, že to není špatná volba, na žádném ze směrů psaní se nezastavila, zachovala si jistou nezávislost, je to velmi nonkonformní člověk,“ uvedl Nagy, který se s autorkou osobně setkal.
Připomněl zároveň, že Nobelova cena za literaturu je pro něj značně problematická, do značné míry je její každoroční udělení otázkou politických ohledů, míní. Ve srovnání s oceněními udílenými v oblasti přírodních věd není nikdy příliš zřejmé, za co literát cenu dostává. Sám Nagy sice prý fandil Philipu Rothovi, jehož zejména poslední díla vyzdvihuje, ale v případě Lessingové oceňuje její styl, v němž například dokáže bravurně přecházet od konkrétních popisů k abstrakci.
Spisovatelka sama vnímá udělení Nobelovy ceny jako završení své plodné, více než půlstoletí dlouhé kariéry. „Získala jsem všechny ceny v Evropě… a ze všech jsem nadšená. Tohle je ale královská postupka,“ přirovnala zisk prestižní ceny k nejvyšší možné karetní sekvenci v pokeru.
Lessingová je vůbec nejstarším laureátem Nobelovy ceny za literaturu v její historii. Narodila se v roce 1919 na území dnešního Íránu, své mládí ale prožila v jižní Africe. Tyto zážitky se odráží v řadě jejích knih, včetně její románové prvotiny Tráva zpívá z roku 1950, v níž líčí osudy rodiny bílých farmářů a jejich černošského sluhy v Jižní Rhodesii, dnešním Zimbabwe.
Tato kniha vyšla rok poté, co natrvalo přesídlila do Británie. Stejnou cestu z jihu černého kontinentu do Anglie absolvovala i hrdinka jednoho z jejích nejuznávanějších děl, částečně autobiografické románové pentalogie Děti násilí, v níž promítla i svůj příklon k ideálům komunismu.
Za průlomový počin Lessingové označil Nobelův výbor její román Zlatý zápisník z roku 1962, který je podle mínění švédských akademiků průkopnickou prací v pohledu na vztahy mezi muži a ženami ve 20. století. Sama autorka se nicméně od feministického hnutí v minulosti distancovala.
Lessingová se nevěnuje jen románové tvorbě, ale je považována také za mistryni ve psaní krátkých povídek. Některé z jejích sbírek byly přeloženy i do češtiny, mimo jiné Africké povídky, Muž a dvě ženy nebo Mraveniště. Česky vyšla i její prvotina Tráva zpívá.
Ve více než stoleté historii udělování Nobelových cen za literaturu je Lessingová teprve 11 spisovatelkou, které se tohoto vyznamenání dostalo. Naposledy ji získala žena před třemi roky, kdy si toto prestižní ocenění odnesla Rakušanka Elfriede Jelineková.
Britský občan usedl na pomyslný literární trůn znovu po dvou letech. V roce 2005 Nobelovu cenu v této kategorii získal její krajan Harold Pinter. Mezi ně se vloni vklínil turecký spisovatel Orhan Pamuk.
V roce 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu jako jediný Čech básník Jaroslav Seifert.