Madrid – Španělský temperament, městský život, hudebníci, tanečnice a flamenco, to jsou témata obrazů na výstavě v madridském Národním muzeu.
Flamenco v obrazech
Konec 19. století ve Španělsku – železniční trať už vede z Madridu na jih do Andalusie i na sever do Paříže, objevuje se nový tanec flamenco a umění je ve znamení avantgardy. Do Španělska podniká cestu francouzský malíř Édouard Manet, aby si díla místních umělců prohlédl na vlastní oči. Od té doby užívá španělské motivy, které vyšlapaly cestu impresionismu. Výstava kromě Manetových, představuje díla španělských malířů jako Bécquer, Miró nebo Dalí. Jsou na nich tanečnice flamenca v krásných šatech, madridské kavárny, býčí zápasy, ale i scény z obyčejného života ve Španělsku.
Patricia Molins, kurátorka výstavy upřesňuje: „Španělský tanec na malířská plátna poprvé převedli Bécquerové. Na portrétu Gustava Adolfa Bécquera se v doutníkovém dýmu odráží tělo tanečnice. Na jiném obrazu zase najdete balerínu Carmencitu. Objevuje se i motiv kytary, která připomíná ženské křivky. Výstava je zkrátka hlavně o flamencu na obrazech.“
Carmencita byla první ženou v historii kinematografie, která se tančící objevila na filmové pásce. Natočil ji sám Thomas Edison. První tanečníci flamenca byli samouci a tančili na soukromých oslavách nebo v kavárnách cantante - španělských kabaretech. Jednou z nejznámějších je Carmen Amaya, která ovlivnila směr dalšího vývoje tance. Tančila v kalhotách, jednou dokonce i v Bílém domě pro prezidenta Roosevelta.