Divadlo v Dlouhé uvede premiéru inscenace Oněgin byl Rusák

Praha - Mladí lidé vyrůstající v šedi "reálného socialismu" jsou ústředními postavami inscenace Oněgin byl Rusák, která bude mít 19. ledna premiéru v Divadle v Dlouhé. Režie a scénáře na motivy stejnojmenné knihy Ireny Douskové se ujal Jan Borna. Jevištní ztvárnění navazuje na úspěšné monodrama Hrdý Budžes.

„Inscenace vypráví příběh gymnazistů, kteří v roce 1983 maturují a poprvé narážejí na realitu tlející doby,“ řekl Borna.

Autorům šlo podle něho o oživení paměti lidí, aby nezapomínali na léta strávená za minulého režimu i život obyčejných lidí - mládí, první lásky a dospívání. V hlavní roli gymnazistky Heleny Součkové, jejíž dětství již bylo zobrazeno v knize Hrdý Budžes, diváci uvidí Lenku Velikou.

Helena nyní na gymnáziu prožívá své první lásky a střety s realitou. „Ty nepovažuje za osudové, jen je obklopena spoustou blbů a musí s nimi bojovat. Na konci zjistí, že ti samí blbové určují její budoucnost,“ popsal Borna. Ve scénáři, na kterém s Douskovou spolupracoval, nezapomněl ani na poezii s erotickými verši a ironický nadhled autorky knihy.

Více než 100 kostýmů připravila výtvarnice Petra Goldflamová Štětinová. „Je to v podstatě film na divadle, ale chceme, aby působil jednoduše,“ řekl režisér. Podle něho právě proměnlivé prostředí a časové roviny byly velmi obtížné zrealizovat.

Představení doplní živá hudba, kterou nastudoval muzikant Milan Potoček. Využil písniček, které dříve zněly jen u táboráků a oficiálně se nevysílaly - Vladimíra Mišíka, Karla Kryla a skupin Jasná páka, Pražský výběr i The Doors.

V inscenaci hraje téměř celý soubor této scény, a to 22 herců. Ve foyer divadla bude pro publikum připravena výstava fotografií z roku 1982, které zachycují zvláštní absurditu tehdejší doby.

Kritiky názvu inscenace se Borna nebojí. „Je to podle jedné epizody knihy, kdy maminka nabízí dceři literaturu, kterou by recitovala na soutěži. Dcera jí odpoví, já Oněgina dělat nebudu, protože byl Rusák,“ vysvětlil Borna. V tom je podle něho symbol zmatku, v němž se „vykolejily“ normální vztahy etnik, lidí a rozpadly se hodnoty, které s tím neměly nic společného.