Praha - Na jaře letošního roku byl veřejně představen projekt dvou 42patrových obytných domů u Libeňského mostu. Svojí plánovanou maximální výškou 150 metrů by domy výrazně zasáhly do panoramatu Prahy pohledem z historického jádra zapsaného na seznamu UNESCO, stejně jako projekt mrakodrapů na Pankráci. Součástí hodnot Prahy zapsaných na seznamu jsou i panoramatické kvality, jejich zničení může vést až k vyškrtnutí ze seznamu.
Mrakodrapy na Pankráci a v Holešovicích mohou vést k vyškrtnutí Prahy ze seznamu UNESCO
Členové Klubu Za starou Prahu jsou znepokojeni klidným přijetím extrémně naddimenzovaného projektu společnosti J&T (autorem projektu je architekt Vít Máslo). Stavba by téměř dvakrát převýšila současné dominanty Holešovic, budovy Kovo a Lighthouse, a její střechy by dosahovaly větší nadmořské výšky než špičky věží katedrály sv. Víta.
Přitom Praha je unikátní právě svým principem harmonického spojení architektury s plasticitou krajiny; panoramatické kvality širšího centra Prahy jsou rozhodující pro působení jejího historického jádra zapsaného na seznamu UNESCO. Jen málo evropských velkoměst (např. Řím a Florencie) si dokázalo zachovat stejně neporušené historické panorama.
Zástupci Klubu Za starou Prahu upozorňují, že v Praze není jiný důvod pro výškové stavby než snaha investora ohromit prvenstvím, v Praze není problém s nedostatkem místa. Argumenty jako „Město musí růst do výšky“ jsou populistické, diletantské a ničím nepodložené. Ochrana panoramatu a městské urbanistické kompozice není v žádném případě v rozporu se vznikem nové současné architektury, ale každá nová stavba musí být schopna respektovat stávající měřítko.
Holešovice jsou součástí ochranného pásma Pražské památkové rezervace a část pozemků pod mrakodrapy spadá do území s výslovným zákazem výškových staveb. Stejně jako všechny pražské čtvrti mají Holešovice platný územní plán, který s výstavbou dalších výškových staveb nepočítá. Plán ale nemá závazné maximální výškové kvóty, proto je možné ho obejít.
Stejným případem, ze kterého se může stát precedenc umožňující jakoukoli výstavbu prakticky kdekoli, jsou mrakodrapy na Pankráci. Mezinárodní experti z organizace ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel, poradní orgán výboru UNESCO) vyjádřili znepokojení nad tím, že projekt ignoruje potřeby místních obyvatel (na projekt upozornila UNESCO občanská sdružení) i nad způsobem, jakým zasahuje do panoramatu. Výbor UNESCO na svém zasedání na přelomu června a července opětovně vyjádřil obavy nad plány na výstavbu výškových domů na Pankráci; Praha se má vyjádřit do února příštího roku, jak své plány upravila.
Na pankrácké pláni mají podle plánů investora, firmy ECM, přibýt ke třem nynějším dvě další výškové budovy. Bytový dům ve tvaru písmene „V“ má mít údajně 31 podlaží, hotel ve tvaru válce o deset méně.
Vyškrtnutí ze seznamu UNESCO v současnosti hrozí Kolínu nad Rýnem kvůli plánované výstavbě výškových administrativních budov v oblasti ICE-terminálu právě pro ohrožení pohledové integrity kulturního statku, Kolínské katedrály. Vyškrtnutí hrozilo v roce 2004 Vídni kvůli projektu výškových budov administrativního centra, který byl nakonec částečně pozastaven. Na „červené listině“ - seznamu světových památek v ohrožení - jsou už 2 roky také Drážďany; UNESCO vadí, že by měla v památkové zóně Drážďan vést dálnice mostem přes Labe. Praha je přitom zcela výjimečná tím, že na seznamu je celé její historické jádro, nikoliv pouze vybraná stavba.