Praha - Ve čtvrtek a v pátek představilo Národní divadlo premiéru ojedinělého baletního představení La Sylphide / Napoli. Za názvem se skrývají dva balety vytvořené v první polovině 19. století světoznámým dánským choreografem Augustem Bournonvillem, který měl charakteristický rukupis, odlišný od častěji uváděných ruských či francouzských klasických baletů. Pražské nastudování vzniklo ve spolupráci s kodaňským Královským dánským baletem.
La Sylphide / Napoli - klenot romantismu v pražském ND
Zaplněné Národní divadlo ocenilo po oba večery účinkující dlouhým potleskem na konci představení i mnoha potlesky na otevřené scéně. Sólistické výkony tanečníků byly pritom jiného charakteru než ve známých velkých ruských klasických baletech - namísto výstupů s ohromující technikou vysokých skoků a mnohačetných piruet jsou v bournonvillovýh baletech k vidění spíše drobnější, virtuózní allegrové vazby spojené s pantomimou.
Balety La Sylphide a Napoli přijel s pražským souborem nastudovat ředitel Královského dánského baletu v Kodani Frank Anderson spolu se svými spolupracovníky. Anderson je znalcem Bournonvillových baletů, které se v Kodani inscenují v původní podobě - mnohé z nich jsou na tamním repertoáru od svého prvního uvedení a tanečníci si tak předávají role z generace na generaci. Přesto podle Andersonových slov tyto balety nejsou muzeálními kusy, ale živými díly, kromě původních kroků a mimiky jsou zasazeny do scény ovlivněné dnešními možnostmi.
August Bournonville vytvořil přes 50 baletů a ve většině z nich sám tančil, proto dodnes kladou velmi vysoké nároky na tanečníky. Jeho tvorba představuje nejčistší formu romantického baletu, propojení tance s dějem vyprávěným pomocí gest. Tato gesta jsou jiná než užívaná dnes; pražští tanečníci se podle svých slov nesměli pokoušet vkládat do role něco „svého“, ale důsledně, mnohdy „na milimetry“, dodržovat instrukce.
Mimořádné jsou na obou baletech i kulisy, působící nezvykle prostorově; jejich autorem, stejně jako kostýmním návrhářem, je Mikael Mebye, Andersenův dlouholetý spolupracovník a bývalý operní pěvec. Kulisy jsou ručně malované, což kladlo vysoké nároky na pražské dílny, kde vznikly.
August Bournonville (1805-1879) se učil balet od dětství, v letech 1824-1828 studoval a posléze tančil v Paříži; na základě francouzské školy klasického baletu vytvořil po návratu do Kodaně dánský baletní styl. Od roku 1830 do 1877 tančil jako první sólista v Královském dánském baletu, kde působil také jako hlavní choreograf a baletní mistr. Krátce byl angažován také ve Vídeňské dvorní opeře a Stockholmském královském divadle.
Postupně vytvořil vlastní verzi romantismu odlišnou od dění na ostatním baletních scénách. Typickým rysem byla kromě zmíněných krokových vazeb a nezbytné pantomimy optimistická oslava života, ze všech dochovaných baletů nejvýraznější právě ve 3. dějství do Itálie situovaného díla Napoli.
V roli Sylphide v pražském nastudování alternují Nikola Márová, Adéla Pollertová a Ivanna Illyenko, Jamese tančí Richard Kročil, Alexander Katsapov a Matěj Urban. Hereckou roli čarodějnice Madge ztvárňují Michaela Černá a Nelly Danko. V baletu Napoli tančí hlavní role Alexander Katsapov, Matěj Urban, Mattia Mantellato, Zuzana Susová, Klára Kutilová a Adéla Pollertová. Reprízy jsou připraveny na březen a květen, podle vedení souboru budou tyto balety na repertoáru i v příští sezoně.