Praha - Svá nejnovější díla představuje v pražské Galerii Jiří Švestka výtvarník Michal Pěchouček. Poté, co se nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého věnoval delší dobu především videu, jsou nové práce opět obrazy - i když technika je netradiční. Obrazy, kombinující geometrickou abstrakci a figurální realismus, jsou kolážemi z textilu a textilních vláken.
„Trochu trapné“ situace v novém díle Michala Pěchoučka
Výstava s názvem Screen potrvá do 5. dubna a Pěchouček si na ni jako hosty pozval Simonu Smrčkovou a Evžena Šimeru. Tvorba těchto dvou umělců ho podle vlastních slov inspiruje a je mu velmi blízká. Smrčková a Šimera se vyhýbají malovanému obrazu, vytvářejí abstraktní obrazy a objekty a zprostředkovávají divákovi malířskou kvalitu a účinky pomocí nemalířských technik.
Smrčková kolem pevných rámů omotává v jemných vrstvách barevné nitě a vytváří křehké plochy, které mají podobné vizuální účinky jako malba holandských mistrů, míní Pěchouček. Šimerové objekty Pěchoučka inspirovaly k části prací, které nyní prezentuje. Obrazy-objekty, na kterých na pozadí vytvořeném z natažených nití jsou z kusů oblečení a dalšího textilu vytvořené postavy, reprezentují podle autora slast z pozorování. Vyjevují situaci, která může znamenat převlékání za plážovou zástěnou, svlékání u lékaře a podobně.
I samotný název výstavy Screen lze kromě nejužívanějšího výrazu „promítací plátno“ přeložit jako stěna, stínítko, přepážka či filtr. Osoba přistižená v trochu trapné situaci při pozorování je prý pro autora ideálním modelem.
Výstava v Galerii Jiří Švestka zahrnuje ještě dvě série obrazů, jednu tvoří černozelené abstraktní obrazy s motivem jednoduchých geometrických tvarů, k nimž se autor inspiroval ze starých nabídkových katalogů ze 30. let. Poslední částí výstavy jsou obrazy s motivem nahých ležících postav, které zřejmě spí. Středem obrazu je vždy vzorovaný ručník, který slouží jako bederní rouška. Postavy jakoby levitují před nebo za látkovou zástěnou.
Absolvent pražské Akademie výtvarných umění, kde studoval v ateliéru Jiřího Davida, poprvé vystavoval v roce 1991. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha soukromých sbírkách a několika galeriích včetně Národní galerie v Praze.
Vydáno pod