Zítra se bude… popravovat

Praha - Opera pražského Národního divadla připravuje na duben premiéru, ve které se představí světoznámá pěvkyně Soňa Červená. Celovečerní hudební projekt Zítra se bude…, charakterizovaný jako opera-proces, netradičně zpracovává téma politických procesů 50. let s důrazem na osudy Milady Horákové. Premiéra se uskuteční 9. dubna v divadle Kolowrat.

„Nejhorší bylo to mlčení, lidé se báli o procesech mluvit,“ vzpomíná na inscenované procesy pěvkyně, narozená v roce 1925. Její manžel v 50. letech emigroval a matka zemřela za nevyjasněných okolností v pankrácké věznici. Červená byla vyslýchána a bylo jí vyhrožováno, v roce 1962 odešla do Německa a postupně se stala světovou operní hvězdou první velikosti. V Československu se o ní téměř nemluvilo. Od 90. let žije v Čechách, kde příležitostně účinkuje nejen v hudebních projektech, ale také v činohře a filmu.

Impulsem k vytvoření díla bylo přání tehdejšího šéfa opery ND a operního režiséra Jiřího Nekvasila vytvořit celovečerní hudební projekt pro Červenou. Oslovil hudebního skladatele a muzikologa Aleše Březinu, se kterým vytvořil libreto zabývající se zrůdností totalitní moci, zaměřené na osobnost doktorky Horákové.

Libreto je tvořeno autentickými texty vztahujícími se k procesu - od prvního telegramu vyslaného v březnu roku 1948, ve kterém se náčelník STB ptá, co dělat, kdyby Horáková chtěla překročit hranice, před zápisy ze samotného procesu, dopisy pracujícího lidu, prosby o milost od otce a dcery Horákové po její poslední dopis psaný v předvečer popravy; ten se k rukám adresátky, tehdy šestnáctileté dcery, dostal až v roce 1990. „Celý proces byl vlastně divadlem pro diváky, zdivadelňovat toto obludné divadlo už nešlo,“ říká Březina.  

„Objevily se informace, že se chystá opera, ve které Červená hraje Horákovou,“ říká s úsměvem Soňa Červená a upozorňuje na skutečnost, že v připravované opeře nejsou interpreti spojeni s konkrétní osobou, pouze přinášejí texty v jejich syrovosti a děsivosti. V inscenaci účinkují kromě Červené a pěvce Jana Mikušky členové Kühnova dětského sboru a sboru Canti di Praga. Děti interpretují i nejděsivější texty pocházející z úst prokurátorů, sborově potom čtou zmíněný dopis na rozloučenou, neobsahující podle Březiny ani stopu nenávisti či heroismu.

„Není moc typické, aby si člověk v našich krajích v neděli večer zašel na moderní operu s textem procesu s Miladou Horákovou. Snažil jsem se proto vytvořit hudbu, která bude pestrá, silná a srozumitelná,“ říká Březina k hudbě, kterou Červená charakterizuje jako „skvostnou, pro interprety naštěstí náročnou“. Scéna a kostýmy jsou dílem Daniela Dvořáka, v divadle Kolowrat by podle Březiny diváci měli mít aktéry téměř na dosah ruky, odděleni polopropustnou stěnou, chovající se i jako zrcadlo.

„Mám klid a mír ve své duši,“ prohlásila mimo jiné Horáková v době, kdy se blížil její konec, a právě v těchto slovech je podle Červené poselství celého představení; po 75 minutách rychlého, drsného divadla přichází katarze v podobě schopnosti člověka odpustit a snažit se do poslední chvíle chránit své blízké. „Milada Horáková je současnost,“ říká Červená o nejděsivějším období českých dějin od pobělohorských událostí.

Vykonstruovaný soudnií proces se konal ve dnech 31. května až 8. června 1950. Za údajnou velezradu a špionáž byla Milada Horaková odsouzena k trestu smrti, jenž v červnu podepsal Klement Gottwald, přestože se milosti pro Horákovou domáhaly světové osobnosti jako Winston Churchill či Albert Einstein. JUDr. Milada Horaková byla popravena 27. června 1950.

Aleš Březina se se Soňou Červenou setkává pracovně potřetí. Poprvé pro ni vytvořil melodram A-ha! na text jednoho z autorů kabaretu Červena sedma, založeného otcem Soni Červené. Dále pro ni složil tango, které Soňa Červena sama otextovala. Zitra se bude… je první celovečerní operou Aleš Březiny. Červená a Březina o připravované premiéře hovořili na besedě s diváky uskutečněné v ND při příležitosti letošních Evropských operních dnů.       

Vydáno pod