Vlasta Chramostová byla hostem pořadu Události v kultuře

Praha - Událostí této divadelní sezóny je uvedení nové dramatizace Babičky Boženy Němcové v Národním divadle. Premiérově ji na této scéně v závěru loňského roku připravil režisér Jan Antonín Pitínský.

Inscenace vykresluje Babičku jinak, než ji známe například z idylické filmové podoby. Babiččina moudrost a laskavost je tady opřena o sílu ženy, kterou osud opravdu nešetřil.

Hlavní roli hraje jedna z nejslavnějších českých hereček Vlasta Chramostová, která v rozhovoru s Jiřím Svobodou Pitínského pojetí přibližuje: „Jedna moje kolegyně říká, že je to Babička, jak jsme jí nečetli, když jsme byli dětmi. Má pravdu, protože určitě jsme nečetli, že ´Babička´ byla se svým mužem patnáct let v pruském vojsku, že svoje třetí dítě porodila v poli, že muže jí přinesli jako mrzáka s ustřelenou nohou. V tom je pohled na Babičku jiný a v tom jsme si s režisérem Pitínským velmi porozuměli.“

Protože takové pojetí je věru osobité, je samozřejmé, že vyvolalo i rozporuplnou kritickou odezvu. Vlasta Chramostová to glosuje citátem A. P. Čechova: „Kritici jsou bzikající a štípající ovádi na zádech těžce táhnoucího, zpoceného koně, otravují ho a ještě mají pocit, že proto jde ten kůň dopředu.“

Sama se snaží negativním soudům nepodléhat také proto, že kritik přijde na premiéru a vůbec nesleduje tvůrčí proces před ní a po ní, má tudíž nekompletní vjem. Chramostová upozorňuje, že divadelní představení je záležitost, která se stále vyvíjí a na které se pracuje až do derniéry. Babičku např. po premiéře zkrátili o 15 minut a došlo i k dalším úpravám, které ovšem kritici už nezaznamenali.

V rozhovoru dále Vlasta Chramostová vzpomíná na práci při filmu Je třeba zabít Sekala, která ji na plátno vrátila po třiceti letech.

Vydáno pod