Mijako Išiučiová na fotografiích zachycuje lidskou křehkost

Praha - O stárnutí, intimitě, křehkosti lidské existence, zchátralých obydlích a vzpomínkách vypovídají fotografie mezinárodně uznávané japonské umělkyně Mijako Išiučiové. Poprvé v Evropě představuje svou tvorbu z let 1976 až 2005 na retrospektivní výstavě v Langhans Galerii.

Po české premiéře budou fotografie putovat do Amsterodamu, Londýna a Mulhouse. Výstava vznikla ve spolupráci s holandským fotografem a kurátorem Machielem Botmanem, který o fotografčině díle také vydal publikaci.

Letos jednašedesátiletá Išiučiová na sebe upoutala pozornost na benátském Bienále 2005 souborem Mother's. V pražské galerii uvidí návštěvníci dvaaosmdesát převážně černobílých snímků z fotografických sérií Jokosuka Story, Apartment, Endless Night, 1.9.4.7, 1906 to the Skin a Mother's, které ukazují průřez tvorbou Išiučiové za posledních 30 let.

Ve snímcích z cyklu Jokosuka Story vypráví o svém dětství. Vypovídá o rozporuplnosti města Jokosuka, které bylo zároveň americkou vojenskou základnou. Dílo navozuje pocit autoportrétu - odkrývá autorku, která stojí za fotografiemi a odhaluje různé vrstvy své osobnosti.    

Fotografie z cyklu Apartment zachycují detaily zestárlých tokijských a jokohamských domů zachycovaných jakoby ve spěchu, které jsou velmi expresivní a zrnité. „Jednopokojový byt se stísněným místem na vaření, společné toalety, pach dezinfekce, který vás bodá do nosu… Tyto byty mě přitahovaly,“ tvrdí Išiučiová. Chátrající interiéry bývalých nevěstinců zobrazují jiné snímky z cyklu Endless Night.

V souboru 1.9.4.7 sleduje mikroobjektivem stopy stárnutí na lidském těle, soustředí se na ruce a nohy, ve kterých se snaží hledat pravdivý výraz osobnosti. Jde o portréty stejně starých žen, jako je autorka. Išiučiová si všímá i krásy stáří, jež v souboru 1906 to the Skin zachycuje na velkoformátových barytových zvětšeninách křehkou a průsvitnou kůži starého mistra tance.

O poslední tvorbě vypovídá známý cyklus Mother's. Téma matky a dcery se v díle Išiučiové objevuje už od samého počátku. Smrt své matky fotografka nečekala, přesto jako by ji předvídala, pořizovala v posledních letech i snímky matčina nahého těla. Po její smrti pak fotografovala věci běžné potřeby, které po sobě matka zanechala a jejichž fyzická přítomnost uchovávala něco z její osobní aury.

Expozice v Langhans Galerii potrvá do 1. června.

Vydáno pod