Praha - Ve věku nedožitých 79 let dnes v Praze zemřel po dlouhé nemoci sochař, pedagog a předseda Spolku výtvarných umělců Mánes Vladimír Preclík. Přestože ho v posledních letech provázela nemoc, měl být v nejbližších dnech znovuzvolen předsedou spolku Mánes.
Ve věku nedožitých 79 let zemřel sochař Vladimír Preclík
Jedním z posledních Preclíkových děl, které zná široká veřejnost, je památník druhému odboji na pražském Klárově. Do povědomí se dostala také pravidelná Hořická mezinárodní sochařská sympozia, na kterých umělci z různých zemí již víc než čtyři desítky let tvoří monumentální skulptury. Na východě Čech, které jsou Preclíkovým rodištěm, tak během let vznikla velká expozice pod širým nebem.
„Vladimír Preclík patří generačně k umělcům, jejichž historickou úlohou bylo udržení vývojové kontinuity tváří v tvář událostem, které civilizační zakotvení malé země v srdci Evropy směrovaly v rozporu s jejím přirozeným vývojem. Svým celoživotním dílem naplnil Vladimír Preclík tento úkol vrchovatou měrou, nejen jako umělec, ale i jako člověk a občan. V dobách příznivých patřil Vladimír Preclík k hybatelům domácí umělecké scény. Řady výstav, monumentálních realizací, katalogů a knih natrvalo zakotvily od konce šedesátých let specifickou výtvarnou polohu Vladimíra Preclíka v povědomí veřejnosti, a to i zahraniční, zásluhou účasti na prestižních mezinárodních projektech. V letech komunistické normalizace se jeho dílo dostávalo k publiku, se kterým autor vždy počítal, prostřednictvím mimopražských výstav a neveřejných akcí,“ charakterizoval v roce 1998 umělce Jiří Tomáš Kotlík, teoretik umění.
Sochař, malíř a spisovatel Vladimír Preclík se narodil 23. května 1929 v Hradci Králové. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V letech 1990 je pozván na Fakultu architektury jako vedoucí pedagog Ústavu kreslení a modelování.
V roce 1992 spoluzaložil samostatnou Fakultu výtvarného umění VUT a stal se jejím prvním děkanem. Byla mu udělena Bronzová plaketa rektora Masarykovy univerzity. V roce 1998 bylo otevřeno v Bechyni Muzeum Vladimíra Preclíka. V roce 1999 získal Cenu města Brna a o rok později Zlatou medaili rektora VUT za zásluhy o rozvoj vysokoškolského učení v Brně.
Od roku 1982 se věnoval také literatuře. Byl členem Českého centra PEN klubu. V roce 2001 vydala Nadace Universitas Masarykiensis monografii Vladimír Preclík a Brno. Svými díly je zastoupen ve všech větších galeriích v České republice a na Slovensku i některých významných světových sbírkách - např. Centre National d´Art et Culture Georges Pompidou, Paříž, Francie; Grosvenor Gallery, Londýn, Velká Británie; Little Gallery, Philadelphia, USA; Muséé Internationale de Sculpture en Plain Air, Middelheim, Belgie; Städtische Kunstgalerie, Bochum, Německo; The Power Gallery of Fine Art, Tasmánie, Austrálie.
V roce 1966, kdy poprvé zorganizoval setkávání a vytvořil prostor pro konfrontaci výtvarné tvorby na prvním Mezinárodním sochařském sympoziu v Hořicích, učinil z této jedné z nejúčinnějších forem rozvoje umělecké práce a mezilidských vztahů trvalou součást svých aktivit. Plně je mohl rozvinout až po listopadu 1989, kdy se v nových poměrech uplatnila jeho uznávaná autorita.