Česká komora architektů ocenila architektku Alenou Šrámkovou za její práci a morální přístup, kterými se významně zapsala do moderní historie české architektury. Tuto výjimečnou událost připomíná odborný tisk a také výstava, velmi komorní, a přitom obsažná, prezentovaná v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.
Recenze: Alena Šrámková a Práce ateliéru Šrámková architekti
Měl jsem tu čest v srpnu a září 1997 dovézt z Fragnerovy galerie zapůjčenou první výstavu Aleny Šrámkové do Chebu a tam jsem se fyzicky potkal nejen s jejím architektonickým dílem, které jsem znal a obdivoval, jako ostatně unisono celá česká kulturní obec. Držel jsem totiž v rukou také její kresby, pastely a uhly, její skici a návrhy, které mne nesdělitelným způsobem dojaly. Dojaly a nadchly, měl jsem jistotu, že vystavujeme nadčasové nádherné grafické práce a kresby velkého výtvarného tvůrce.
Všichni očekáváme, že velcí architekti si své vize vždy nějakým způsobem zaznamenávají, skicují, modelují. Mne ale práce Aleny Šrámkové zvláštním způsobem konvenovaly, svojí jakoby skrytou krásou naplnily onu výstavu, obsahující jinak i fotografie, modely a projekty realizací a soutěží, svébytným výtvarným vyjádřením. Ony jsou to jakési popelky, možná, že si ani většina diváků neuvědomí jejich kvalitu, hodnotu a sílu, procházejíc okolo jejich střídmé barevnosti a neurčitosti, přitom však jasné obsažnosti a konkrétnosti. (A jak jsou pravdivě pomačkané, visely na tolika výstavách, nezastoupeny žádnou barvotiskovou kopií!!).
Navíc se realizované nebo v soutěžích vítězné domy těm kresbám vzácně podobají, mají stejnou barevnou a materiálovou věrnost. Jak napsal Emil Přikryl do katalogu: „Alena kreslí jasný, pevný, pravdivý domy. Přirozený a velkorysý. Stojící na zemi a rovně. Alena tak vypadá, tak mluví, taková je. Vlastně kreslí pořád jeden dům. (…) Však nemyslí jen na domy, nosí radost.“
Snad ji výstava přinese i divákům. Jak jsem napsal v úvodu, je komorní a krásná. A návštěvníku teď připomínám: Je zapotřebí se zamyslet nad jejími skicami a kresbami a vychutnat si je! Je to vzácné umělecké dílo.
PS: Je ovšem nebetyčná škoda, že její projekty pro Karlovo náměstí a Náměstí republiky nebyly realizovány a jsou nahrazeny v prvním případě bezpohlavním obrem a v případě druhém okresní sídlištní nemohoucností a že její Hlavní nádraží, tragicky zdevastováno impotentním uživatelem - Českými drahami - je přestavováno, přes veškeré ubezpečování způsobem, který původní architektonické, výtvarné a zejména provozní hodnoty poškozuje.
Alena Šrámková a Práce ateliéru Šrámková architekti, Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1, 18. 4. - 11. 5. 2008.