Rein - Při slavnostním večeru v klášteře Rein u Štýrského Hradce byly 28. dubna večer poprvé veřejně uvedeny tři klavírní fugy Leoše Janáčka, které byly považovány za ztracené a byly objeveny teprve nedávno v klášterní knihovně. Fugy zahrál vídeňský klavírista Christian Lambour, který se na objevu ztracených partitur také podílel. Před ním je hrál pouze samotný Janáček v roce 1880 v době svých studií v Lipsku.
Janáčkovy fugy měly světovou premiéru
V úvodu večera upřesnil profesor Klaus Hubmann z umělecké univerzity ve Štýrském Hradci, že fugy byly náhodně nalezeny v klášterní knihovně již před deseti lety. Veřejnost však byla o objevu informována až po letech odborných expertiz na začátku letošního roku, když bylo definitivně prokázáno Janáčkovo autorství.
O to se zasloužil především Jakob Knaus, předseda Společnosti Leoše Janáčka, která sídlí ve švýcarském Bernu. Ten prokázal, že fugy se dostaly do majetku kláštera v roce 1891, kdy zemřel brněnský hudebník, sběratel hudebních partitur a především fug Josef Chmelíček. Ten totiž celou svou sbírku, v níž bylo na 1500 fug, odkázal právě Reinu, kde často pobýval a k němuž měl přátelské vazby.
Rein je dnes nejstarším dosud fungujícím cisterciáckým klášterem na světě, založen byl už v první polovině 12. století. V jeho sbírkách je na 100.000 artefaktů, zejména knih a hudebních partitur.
„Nalezené fugy jsou jedny z vůbec prvních Janáčkových kompozic, a proto má jejich objev velkou cenu,“ řekla ředitelka Nadace Leoše Janáčka Eva Drlíková, která byla slavnostnímu večeru rovněž přítomna. Kopie partitur nadace od rakouských a švýcarských kolegů již získala a připravuje na září uvedení fug také v Česku.
Knaus i Drlíková se shodli v tom, že krátká dílka, která byla především školními úkoly, nejsou pro pozdější Janáčkovu tvorbu příliš typická. Ale i v nich se již v některých náznacích projevuje jeho pozdější rebelantství, jeho potřeba narušovat staré formy a bourat zažité postupy.
Skladby trvají od dvou do šesti minut a Lambour je doplnil ještě dalšími dvěma fugami, které na témata daná Janáčkem zkomponoval Chmelíček.
Hudební historikové věděli, že Janáček napsal i fugy, žádné se však nedochovaly. V dopisech své přítelkyni a pozdější manželce Zdeňce z Lipska, kde studoval v letech 1879-80, se zmiňuje o celkem 14 fugách, které tam vytvořil. Dokonce uvádí, že tři z nich musel přepsat, aby byly lépe čitelné.
Nejspíše jsou to právě ony tři, které byly teď objeveny v Rakousku a které se dochovaly díky tomu, že byly přepsány, domnívá se Knaus. O všech fugách se totiž dosud mělo za to, že jejich originální rukopisy zničil sám Janáček, když ve zlém Lipsko opouštěl.
Slavnostní večer uvedl český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal, který převzal nad celou akcí záštitu.