Praha - Příběh organizace, která byla v 70. a 80. letech jedním z nejvýraznějších kulturních fenoménů Československa, uvede dnes od 20:00 ČT2. Historii Jazzové sekce od roku 1971 zachytil ve stejnojmenném dokumentu režisér Aleš Kisil.
ČT dnes uvede komplexní pohled na Jazzovou sekci
„Jsem rád, že dokument vznikl s takovým odstupem, je ovšem otázkou, lze-li mluvit o skutečném dokumentu,“ říká „první a poslední“ tajemník Jazzové sekce Vladimír Kouřil s poukázáním na hodinovou stopáž původně dvouhodinového snímku, zachycujícím 15 let trvání organizace.
Sekce začala vznikat již v roce 1969, od roku 1971 fungovala oficiálně. Původním záměrem bylo podle Kouřila sdružení hudebníků a publika kolem jazzu, organizace začala svou činnost vydáváním časopisu.
„Neexistuje žádný filmový materiál, Československá televize ani krátký film nevěnovaly Pražským jazzovým dnům ani vteřinu. Archivní materiály pocházejí tedy buď ze soukromých zdrojů členů a fanoušků, použili jsme i paradokumentární materiály Československé televize a velké množství fotografií,“ přibližuje vznik dokumentu režisér Aleš Kisil.
Jedním z témat dokumentu je i spolupráce s StB. „Dali jsme těm, kterých se to týká, prostor, aby se vyjádřili a všichni tuto nabídku přijali. Výpovědi uvádíme v plné metráži,“ říká režisér.
Jazzová sekce se stala v normalizačním Československu ostrovem svobody. Vycházela díky ní řada knih a časopisů, konaly se koncerty nezávislých skupin i výstavy a především festival Pražské jazzové dny. Zlikvidovat organizaci trvalo režimu 10 let.
Procesy s vedením Jazzové sekce vyvolaly vlnu solidarity i v zahraničí. Petice za propuštění vězňů podepsaly desítky známých osobností včetně hudebníků Paula McCartneyho nebo Stinga. V roce 1987 byla organizace, v té době s několika tisíci členy, zlikvidována.