Pro většinu mladších návštěvníků bude ponor do zprostředkovávaného příběhu a události jasnou novinkou, vždyť v době, o které přináší Bára Mrázková zprávu, nežili a hlavní hrdina Stuart Christie se mezitím kolébal na vlnách podezření a odsuzování až po sympatie a tvorbu kultu či alespoň kultíku. To však nesnižuje jeho význam a postavení v analýze života moderní kapitalistické společnosti.
Recenze: Bára Mrázková / Daily Mirror
K názvu výstavy je ještě možno připojit, že Daily Mirror sám o sobě je navíc velmi zajímavý příběh. Britský deník, který od svého založení coby výrazně profilovaného periodika pro ženský trh totiž prožíval někdy až strhující životní vývoj, dá -li se tak hovořit o klasickém tištěném deníku s nákladem až 4.500 000 ks (byl také tatínkem-maminkou posléze vznikajících periodik na pokraji či přímo v hloubce bulváru - viz Sun). Bára Mrázková toto samozřejmě nesledovala, ale určitou etapu v životě Daily Mirroru chtě nechtě zachytila.
Příběh, o který jí jde, předkládá v neatraktivních šatech zastaralého zlomu a nedokonalých černobílých reprodukcích z archivních mikrofilmů. Přechod z barevného okolního Žižkova a vtipné živé kavárny s atypickým interiérem do dvou místností galerie není nenáročný, kontrast zaujme a možná o to rychleji přivede návštěvníka k zamyšlení. A protože návštěvník je v tomto případě vždy generačně nakloněn k vlastnímu názoru, má svěží energii a prakticky nikdy není konformní se současným stavem vývoje naší post-post-komunistické společnosti s trapnými prvky rudimentálního kapitalismu a všudypřítomného zločinu, může dojít k určitému druhu souznění i pochopení.
Deziluze a odpor mladé britské generace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let konvenovaly s celkovou tehdejší evropskou i americkou atmosférou - smutné poznání hranic výkonu a cílů etablované společnosti byla pro skupinu Angry Brigade, jejímž byl-nebyl Christie členem, motorem činnosti, vznikli tehdy jako jací si proto-teroristé. A ač jsme o třicet let jakoby dále, narážíme na podobné iritující problémy i v životě běžné současné evropské společnosti, o čemž je na okolním Žižkově nemálo dokladů (nerovná sociální práva, bezdomovectví, Romové, hazard a drogy, práce policie a soudů, finanční krachy a zločiny, zkorumpovanost institucí až po ty nejvyšší, životní prostředí atd. atd…).
Bára Mrázková doplnila novinové články sérií fotografií z útoku na přenosový vůz CNN v listopadu 1970 a hlavně vše korunuje rozhovor se samotným Stuartem Christiem, zprostředkovaný na videu.
Stuarta Christie, jeho pojetí života, názory, otevřenost i celý zvláštní příběh by na Žižkově nikdo nikdy nečekal. Dejte si s ním tedy pivo, anebo dvě. A přemýšlejte o sobě a dnešku.
Galerie 35m2, Víta Nejedlého 23, Praha 3, otevřeno pondělí - pátek 10-19 hodin, o víkendu 12-19 hodin, dobrá rada- projděte Café Pavlač a vstupte do zadních dveří na dvoře vpravo. Výstava končí 29. července.