Čína: Inspirace Západem

Peking - Čtyřicet let uplynulo od doby čínské kulturní revoluce, kdy fanatické rudé gardy Mao Ce-tunga uvrhly zemi do bezprecedentního barbarství, které se projevovalo především likvidací inteligence a ničením kulturních symbolů. "V té době se zavrhovalo všechno, co je západní: západní autoři literárních děl a výtvarní umělci a propagovali se hlavně agitační vzory podle Sovětského svazu," říká k tomu sinolog Martin Kříž. Jak vypadá čínská kultura dnes?

Dnešní Čína je prý pravým opakem období Maovy kulturní revoluce. Země je otevřená zbytku světa a především západní kultuře. Nebývalý rozkvět spojený s řadou mezinárodních cen prožívá například čínský film. „Čínská kinematografie je inspirovaná americkými kulturními šablonami. To, že se teď Číňané dostávají na festivaly, je výsledkem širší spolupráce tvůrců,“ vysvětluje Kříž.

Přílivu nových žánrů a technik se otevírá i výtvarné umění a ruku v ruce s ekonomickým růstem zažívají nebývalý rozkvět i galerie a trh s uměním. V Číně se objevila nová silná generace umělců, přičemž ceny jejich děl se stále zvyšují. I když se výtvarníci stále přibližují západnímu stylu, jejich umění si zachovává tradiční prvky, což je jedním z důvodů, proč zájem o originální čínské umění ve světě stále roste.

V politice tabu, v umění svoboda

Vedle oficiální tvorby přitom v Číně existuje i vlna autonomních umělců. „Ano, jsou tu pořád jistá tabu, ale hlavně v politice. Jsou věci, o kterých se nesmí mluvit. Svoboda v uměleckém projevu tu ale byla už od osmdesátých let. Umělci mají naprosto volné ruce. To je sdělení, které se snažíme dostat do světa a navázat dialog se Západem,“ vzkazuje kurátor Čang Chung-sing.

Lhostejná architektura

Prudký vývoj prožívá i čínská architektura, ale miliardy jüanů, které proudí do výstavby nových budov, neznamenají vždy změnu k lepšímu. Neustálý růst originálních mrakodrapů podle nákresů čelných světových tvůrců má totiž fatální dopad na původní čtvrti čínských měst.

Běžní obyvatelé se stěhují na okrajová sídliště a jejich bydliště obsazují bohatí čínští a zahraniční developeři. „Stavební boom poznamenává naprostá lhostejnost vůči památkám a staré architektuře, která je odstraňována velice lehkovážně,“ popisuje situaci sinoložka Olga Lomová.

Nynější olympijské hry jsou velikou příležitostí pro čínskou vládu, jak představit světu současnost i bohatou historii své kultury. Jen Česku během roku ukázala desítky nejrůznějších výstav a představení. V Praze to bylo například vystoupení Velkého čínského orchestru.