Čínský paradox aneb Kung-pao s hranolkami

Peking - Jako každá světová velmoc, je i Čína zemí velkých protikladů. Také zde je komunistická ideologie důkazem své nepravosti, neboť přes mohutnou propagandu čínské vlády nedošlo v zemi k propagované rovnocennosti a obecnému blahobytu. Zatímco se velká města potýkají s obezitou, anglickými jmény a mohutným zájmem o chirurgické úpravy vizáže, lidé v ostatních oblastech trpí hlady. Čína se zřejmě opravdu stává klíčovou zemí, která prý najde recept na oboustranně uspokojivé sblížení východu se západem. Podle projevů čínských politiků to zatím jde. Skutečnou situaci je však těžké odhadnout.

Prvopočátek „západní“ invaze do komunistické Číny lze hledat na konci 70. let. Čína tehdy započala výrazné ekonomické reformy, které jí otevřely cestu do světa. Prvními nositeli nové kultury byla velká města jako Peking, Šanghaj nebo Hongkong, kde lidé odhodili tradiční oděvy a začali se oblékat v západním stylu.

Současný Tchai-wan zcela ovládla móda anglických křestních jmen. Čínské reklamní společnosti stále více dávají přednost výrobkům pro zlepšení vizáže. Také Čínu zasáhl západní kult krásných, mladých a bohatých lidí. Disciplinované ženy jsou schopné všeho, aby dosáhly svých západních vzorů, včetně boje proti vlastnímu genetickému kódu. Černovlasá Číňanka už totiž není v kurzu. Výrobci světlých barev na vlasy hlásí rekordní odběr. Obdivování opálené kůže čínských žen se rovná společenském prohřešku.

Podle výšky poznáš člověka

„V čínské kultuře se věří, že vzhled člověka souvisí s jeho společenským postavením. Vyšší lidé mají mnohem lepší kariérní možnosti,“ tvrdí editor měsíčníku „Human Capital“ Sun Hong Gang. Číňané i v této věci projevili vynalézavost a proti přírodě vytáhli s moderní technikou. K dostání jsou prodlužovaní stroje i možnost nešetrného chirurgického zákroku, který si však může vyžádat až několikaměsíční rekonvalescenci.

Číňané si postupně osvojují vliv jiných kultur a dokazují, že se jí mohou vyrovnat. Čína je kromě technologických vymožeností pravou velmocí ve výrobě bot, oděvů nebo zapalovačů. Ekonomika roste rekordním způsobem - až o 10 procent ročně. Ve velkých městech si Číňané začínají užívat pravého blahobytu. „Lidé si začali kupovat věci nad rámec své spotřeby, to znamená, že o sebe víc dbají a nosí oblečení podle módy,“ vysvětlil sinolog Rudolf Fürst.

Velká města ovládla noční zábava, které si obyvatelé v početných barech dokáží náležitě užít. Čínské televize zařadili do svých programů osvědčené formy v podobě reality show. Naproti tomu více než 30 milionů lidí žije v chudobě. Mnoho beznadějných obyvatel se stěhuje do měst za vidinou lepší budoucnosti. Jakou budoucnost Čína bude mít, to zřejmě nemohou s určitostí říci ani vládní vizionáři. Olympijské hry jsou však solidním základem.