Londýn - Retrospektiva anglického „malíře hrůzy, strachu a křiku“ Francise Bacona (1909-1992) začíná dnes v londýnské galerii Tate Britain. Až do čtvrtého ledna si mohou návštěvníci prohlédnout dílo umělce, který se proslavil obrazy pokroucených těl lidí a zvířat, které zobrazují syrové emoce. „Je to velmi důležitá výstava, určená publiku 21. století. Doufáme, že bude mít dlouhodobý vliv,“ uvedl kurátor expozice Matthew Gale.
Londýnská galerie vystavuje malíře hrůzy, strachu a křiku
Bacon je vnímán jako ikona britské kultury, napsal o malíři list The Independent. Podle něho Britové o Baconovi „mluví stejně jako o Beatles nebo Monty Pythonech“. Šedesát pět jeho nejdůležitějších obrazů ze všech období, seřazených chronologicky, si nyní mohou prohlédnout v galerii Tate Britain.
„Je největším umělcem, který se v Británii za posledních sto let narodil. Francis Bacon je jednoduše nejvýjimečnějším, nejvýraznějším a nejpřesvědčivějším malířem. Abyste to pochopili, nemusíte studovat spletité zákruty historie umění … Stačí se podívat na tato šokující, znepokojivá a bohatá plátna.“
Papež křičí v agonii
O Baconově populárnosti svědčí i fakt, že jeho Triptych z roku 1976 se letos v květnu prodal za 86 milionů dolarů, což je nejvyšší částka za poválečné výtvarné dílo. Kupcem byl pravděpodobně ruský miliardář Roman Abramovič.
Triptych byla Baconova oblíbená forma. Jejím prostřednictvím se neustále vracel k tématu ukřižování, které ho - i když ateistu - fascinovalo. Odráželo jeho přesvědčení, že člověk je jen jedním ze zvířat ve světě bez boha a podléhá stejným impulzům jako zvířata.
Jedním z nejpůsobivějších tryptichů, který je také součástí britské výstavy, je obraz zachycující smrt Baconova milence George Dyera v Paříži v roce 1971 - předávkovaného drogami v koupelně pařížského hotelu v době, kdy začínala Baconova velká výstava v Grand Palais. Součástí expozice jsou jak jeho poměrně raná díla, tak i pozdější, například papež křičící v agonii - slavná variace na obraz Diega Velázqueze Portrét papeže Inocence X.
… slavného filozofa alžbětinské doby stejného jména. Narodil se v roce 1909. V 16 letech odešel od rodiny a žil v Londýně, Berlíně a Paříži. Začínal jako návrhář bytového zařízení pod vlivem německého Bauhausu, jeho rané obrazy z počátku 30. let ukazují vliv Picassa nebo Légera.
Soustředěněji se malířství ale začal věnovat až od roku 1944. Právě po válce se rychle proslavil. Stejně jako svým dílem byl ale znám i bohémským životem a neskrývanou homosexualitou.
V roce 1953 namaloval dosud největší cyklus studií papeže. Zájem o sakrální téma ho neopouští a v roce 1962 se začíná znovu zabývat studiemi k Ukřižování(pokoušel se o ně už v roce 1933 a 1944). Téma nechápe ale nábožensky, není věřící. „Je to jeden z mála obrazů, které jsem schopen dělat v opilosti. Věřím, že pití mi pomáhá být trochu svobodnější,“ řekl. Zemřel v roce 1992.