Londýn - Václav Havel dnes navštíví inscenaci své nové hry Odcházení v londýnském divadle Orange Tree, kde je uváděna v zahraniční premiéře. Kritiky na představení režiséra Sama Walterse jsou zatím smíšené. Zatímco The Guardian dal představení tři hvězdičky z pěti a postrádá formální disciplínu dřívějších Havlových her, kritik The Daily Telegraph píše o "velkém zklamání".
Kritiky londýnského Odcházení jsou smíšené
Malé divadlo, jehož je Sam Walters uměleckým ředitelem, se nachází ve čtvrti Richmond. Ta je podle zpravodaje Ivana Kytky „bohatou čtvrtí se vzdělanými obyvateli, kteří mají čas chodit do divadla“, zároveň je ale vzdálena od centra, což může některé diváky odradit.
Střety kultur
„Narážejí zde na sebe dvě divadelní kultury. U nás se hodně přemýšlí v referencích, kultura má blízko k postmodernismu. Ten se v Anglii neujal, britští diváci jsou více schopni vnímat příběh, vyžadují silně napsané situace a postavy. Modelový Havlův systém jim připadá zastaralý,“ vysvětluje Julek Neumann, režisér, publicista a překladatel žijící v Anglii. Dodává, že dalším problémem je naprosto odlišný přístup britské veřejnosti k politice - zatímco britská politika je založena na smyslu pro moc, politici v České republice se soustředí na vlastní ego, což pro anglické diváky nemusí být srozumitelné.
Havlovy hry potenciál stále mají
Neumann zdůrazňuje, že Odcházení je podle něj dobře komponovaným, solidně napsaným textem, který je schopen exportu - velkého ohlasu by podle něj mohl dosáhnout v USA, kde „postmoderní poetika kvete“.
Odcházení je začátkem sezony Havlových her v Orange Tree - dále přijde na řadu například Horský hotel nebo Audience. „Je možné, že některá z těchto her časem přejde na nějakou komerční scénu na West Endu,“ domnívá se Neumann.
Napsali o Odcházení:
The Guardian:
- „Je to překypující sarkastická fraška o problémech spojených s odchodem z funkce. Ale je to také trochu nafouklé monstrum, které ve mně vyvolalo touhu po formální disciplíně dřívějších Havlových her.“
- „Havel říká spoustu chytrých věcí o ponižování při ztrátě moci.“
- „Havel také ventiluje svou rozmrzelost ze svého prezidentského nástupce Václava Klause, který je tu jen lehce maskován jako mesiášský stoupenec volného trhu, který chce nahradit ztrátový višňový sad vulgárním obchodním střediskem. A Havel si po právu dělá legraci z rostoucího kmene politických poradců, kteří často mají větší moc než zvolení zástupci.“
- „Nakonec však toho dal do hrnce příliš: řadu nerozvinutých postav, fantasmagorické šarády a dokonce vlastní nahraný hlas ironicky komentující hru. Havlovy rané hry byly vystavěné na absurdním podobenství se společenským posláním. Tato hra je tak horečně všeobsažná, že někdy ztrácíme ze zřetele její temnější záměr.“
The Daily Telegraph:
- „Přál bych si, abych mohl říci, že hra byla triumfem, protože Havel je jedním z velikánů nynější doby a přes všechny pocty neztratil svůj škodolibý smysl pro humor.“
- „Ale Havel nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih Život v pravdě a mám-li se držet této obdivuhodné filozofie, musím říci, že Odcházení pro mě bylo velkým zklamáním.“
- „Havel píše v zastaralé tradici absurdního divadla, kterým začal svou kariéru, a nedosahuje žádného emotivního dopadu přes velké výpůjčky z Krále Leara a Višňového sadu v závěrečných scénách. Občas vtipy fungují, zejména nahrané komentáře ke hře, jež Havel pronáší anglicky s rozkošným přízvukem.“
Obě kritiky se rozcházejí v názoru na herecké výkony. Zatímco The Daily Telegraph je považuje za příliš rozmáchlé a za hlavní chybu celé inscenace, The Guardian oceňuje „obdivuhodné výkony“ hlavních představitelů.
Vydáno pod