Praha - Činohra Národního divadla v Praze uvede dnes obnovenou premiéru poetické báchorky Aloise Jiráska Lucerna, jak ji před sedmi lety nastudoval režisér Vladimír Morávek. Dočkala se 131 repríz, sérii přerušila úmrtí Radovana Lukavského a Josefa Vinkláře. Morávek inscenaci pojal jako poetickou hru o síle lásky, čistoty a poezie, která dokáže vzdorovat přízemnosti a kariérismu.
Pražské ND obnovilo Morávkovu inscenaci Jiráskovy Lucerny
Jiráskova „pohádka“ opět plná hvězd
V roli starého vodníka Ivana se nyní objeví František Němec, mladého Michala ztvární Vojtěch Dyk. Hostující Chantal Poullainovou v roli cizí kněžny už během repríz vystřídaly Sabina Králová a Taťjana Medvecká, které budou alternovat i nyní. Do národní lidové hry s bohatou inscenační tradicí obsadil Morávek dále například Václava Postráneckého, Jana Hartla, Petra Motlocha, Davida Matáska, Janu Janěkovou ml. a Vladislava Beneše.
Vladimír Morávek o Lucerně:
„Je to hluboký příběh o českém údělu, o tom, jaké je být v této zemi hrdinou i zbabělcem, jak tu milovat, zrazovat, bát se a nakonec najít odpuštění.“
Před premiérou v roce 2001 Morávek uvedl, že si váží této hry, v níž se pod krustou legrační pohádky skrývá něco mnohem cennějšího a omamujícího. Scéna byla poslední prací Aleše Votavy; využil v ní snových obrazů malíře Aloise Mikulky.
Hudbu k inscenaci složil Daniel Fikejz, který pro obnovené nastudování připsal pět minut muziky a v motivu Lípy využil interpretace Marty Kubišové. „Inspiroval jsem se vším možným, tedy i současnou hudbou včetně rocku,“ řekl Fikejz. Na režisérovo přání využil i několika motivů z děl Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.
Lucerna v průběhu desetiletí
Od prvního uvedení v roce 1905 v režii Jaroslava Kvapila, kdy mlynáře ztvárnil Eduard Vojan a na kostýmních návrzích spolupracoval Mikoláš Aleš, se Jiráskova Lucerna dočkala tuctu nastudování. V průběhu let v ní účinkovaly desítky herců. V polovině 30. let byla Jiřina Štěpničková Haničkou a Zdeněk Štěpánek mlynářem, zatímco František Smolík s vycpaným břichem hrál vrchního ze zámku. O deset let později ztvárnila kněžnu Jiřina Šejbalová, premiéra byla 28. května 1945.
„Učebnicí třídní bojovnosti“ se tato pohádka stala koncem 40. let. Vítězslav Vejražka coby mlynář byl správně uvědomělý, Luba Skořepová hrála Haničku, která podle jedné z dobových kritik dovedla „svými dřeváčky pohrozit i vrchnosti“. Role vodníků ztvárnili Jaroslav Vojta a Miloš Nesvadba. Třídní učebnicí byla inscenace i o tři roky později v režii Ladislava Boháče, zatímco nastudování z poloviny 60. let bylo považováno za tradiční - mlynářem byl tehdy Luděk Munzar a Dana Medřická hrála kněžnu.
Ve stejných rolích se v roce 1976 objevili Petr Kostka a Blanka Bohdanová. Iva Janžurová se s rolí Kláskové v Lucerně setkala třikrát. Poprvé to bylo v televizní inscenaci Františka Filipa, podruhé v polovině 80. let už v Národním a potřetí právě v Morávkově inscenaci, kdy roli alternuje s Janou Bouškovou.