Praha - Členové rodiny, přátelé a známí včetně kolegů z divadelních jevišť se dnes odpoledne ve strašnickém krematoriu v Praze rozloučili s dlouholetou členkou Národního divadla v Praze Jiřinou Petrovickou, která zemřela 10. října ve věku 85 let.
Stovka lidí vyprovodila na poslední cestě Jiřinu Petrovickou
„Neznala lež, závist, nenávist a zlobu. Vyznávala lásku a dobrotu srdce, milovala život v každé podobě a byla ochotna podat pomocnou ruku každému, kdo ji potřeboval,“ řekl herec Bořivoj Navrátil o zesnulé zhruba stovce přítomných. Byli mezi nimi například Miloš Nesvadba, Josef Somr, Josef Mixa, Dalimil Klapka, Bohumil Švarc a Jiří Novotný. Přišel i někdejší ministr školství a kultury z poloviny 60. let a předseda České národní rady z let 1968 a 1969 Čestmír Císař.
U katafalku s rakví byly i věnce činohry a ředitele české první scény, nadace Život umělce a Herecké asociace, která umělkyni letos v září ocenila za celoživotní mistrovství v dabingu.
Kdo byla Jiřina Petrovická
Herečka byla až do roku 1990 čtyři desítky let přední osobností činohry Národního divadla v Praze. Zahrála si i v několika českých filmech včetně silně tendenčních děl normalizační kinematografie, v nichž většina rolí odrážela její politickou angažovanost v komunistické straně.
Narodila se 30. ledna 1923, ve filmu se poprvé objevila za okupace v komedii Oldřicha Nového Čtrnáctý u stolu (1943), kde hrála mladičkou přítelkyni hraběte Alexyho (Raoul Schránil). Po válce začala dostávat významnější role; v okupačním dramatu Františka Čápa Muži bez křídel (1946) hrála Janu, mladou bojovnici proti okupantům. V životopisném filmu Martina Fryče Tajemství krve (1953) pak byla manželkou českého lékaře Janského (Vladimír Ráž), objevitele krevních skupin. Byla také krásnou Lesanou ve Steklého adaptaci Tylovy báchorky Strakonický dudák (1955) a v groteskní pohádce Josefa Macha Florián (1961) ztělesnila manželku sedláka Jírovce.
V 60. letech se ve filmu objevila jen jednou, jako správkyně státního hradu, která obchoduje s padělanými nebo kradenými uměleckými díly v Machově detektivce Nahá pastýřka (1966). V 70. letech hrála Marii Majerovou v Kachlíkově dokumentu z dějin KSČ Dvacátý devátý (1974), manželku národně socialistického advokáta v dokumentu Vojtěcha Trapla Vítězný lid (1977), rozvedenou manželku, která ze žárlivosti přispěje k odhalení špionážní sítě ve filmovém zpracování jedné z epizod seriálu 30 případů Majora Zemana Rukojmí v Bella Vista (1980). Svou největší filmovou roli, prokurátorku Olgy Ronešové, ztvárnila ve filmu Vojtěcha Trapla Tobě hrana zvonit nebude (1975).