Praha - Výstava Republika 1918-1939 se pokouší přenést návštěvníky do atmosféry období první republiky a ukázat nejen vše podstatné, na co dnes s hrdostí navazujeme, ale i události a jevy, jež se v dnešní době příliš nepřipomínají. Expozice představuje opravdové unikáty, vedle vzácných dokumentů - tří originálů mnichovské dohody - i takové "bonbonky" jako uniformu T. G. Masaryka nebo boty Oldřicha Nového. Dnešní vernisáže se zúčastnili premiér Mirek Topolánek, slovenský prezident Ivan Gašparovič a další politici. Ve svých projevech zdůrazňovali především masarykovské ideály, vlastenectví a společnou historii Čechů a Slováků.
Výstava Republika: sarajevská kulka, Štefánikovy boty a mnichovská dohoda pod jednou střechou
Pro veřejnost se rozsáhlá expozice o prvorepublikovém Československu zahajuje symbolicky v den výročí vzniku ČSR 28. října a ukončena bude, rovněž symbolicky, v den výročí zániku Československa 15. března 2009.
Expozice zabere v Národním muzeu všechny volné plochy. Ve třech sálech lidé uvidí přes tisíc předmětů. Ředitel muzea Michal Lukeš prozradil, že rozpočet na výstavu se pohyboval kolem 7 milionů.
Úvodní a současně závěrečná část výstavy je založena na symbolice cest a železnice, které byly svědky osudových momentů, ale také symbolem dynamiky a pokroku tehdejší doby. Další části expozice ukazují rozdílnost životního stylu ve městě a na venkově. Tzv. Hollareum zachycuje spektrum prvorepublikové vědy, kultury a umění. Je možné si zde prohlédnout šaty Adiny Mandlové, boty Oldřicha Nového, obrazy Toyen nebo Jindřicha Štýrského.
Ivan GAŠPAROVIČ, prezident Slovenské republiky
90 let je jeden dlouhý lidský život. Za těch 90 let Slováci i Češi podstoupili velmi dobrého, ale byly tu i věci, se kterými jsme nesouhlasili - jednou jedni, podruhé druzí. Začátek před oněmi 90 lety má jeden velký význam pro oba dva naše národy: Vznik československé republiky byl zachováním národnosti jak slovenské, tak české.
Mirek TOPOLÁNEK, premiér ČR
Vlastenectví je skryto i v předmětech denní spotřeby či ve vycházkovém obleku prezidenta Masaryka, ve všem, co nám připomene naši historii, připomene nám, kým jsme. Vlastenectví najdeme i v tak negativním dokumentu, jako je mnichovská dohoda, která jen posílila pocit národní soudržnosti.
Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu ČR
Přestože dnes vedle sebe existují dvě samostatné republiky, česká a slovenská, jako svébytné subjekty, měly by pro oba státy zůstat základní ideály prvorepublikového Československa tím, na co by neměly zapomenout, ale naopak být hrdé.
Václav JEHLIČKA, ministr kultury ČR
T. G. M. napsal, že státy se udržují těmi ideály, na kterých vznikly. Současná Česká republika se při svém vzniku přihlásila k následovnictví a tradicím první československé republiky.
Běžný život politika za první republiky v tisíci exponátech
„Budou vystaveny šaty Žofie Chotkové, ve kterých byla v Sarajevu zastřelena, včetně kulky vyndané z jejího těla,“ upozorňuje Michal Lukeš, ředitel Národního muzea. „Poprvé ukážeme věci související se Štefánikem, jeho boty, které měl na sobě v den své smrti, nebo úlomky letadla, se kterým spadl,“ doplňuje vedoucí oddělení novodobých českých dějin NM Marek Junek.
Na výstavě bude také 25 originálů historických uniforem. Konec Rakouska-Uherska symbolicky představuje uniforma císaře Františka Josefa, Československa uniforma TGM.
Hlavní část expozice je postavená jako železniční vagony. Vlaky totiž sehrály důležitou roli jak při vzniku republiky, tak při její likvidaci. „V roce 1918 se legionáři v Rusku pohybovali po železnici, v roce 1939 Hácha odjel vlakem do Berlína, kde podepsal kapitulaci,“ uvádí příklady Michal Burian z Vojenského historického ústavu Praha.
V rámci výstavy Republika 1918-1939 budou k vidění také originály mnichovské dohody.
Provede vás Chudoba
Návštěvníky výstavou provází průvodce, který má podobu rodinného fotoalba. Rodina Alfreda Chudoby se vždy „náhodou“ nachomýtne u důležitých událostí období 1. ČSR, jakými byl příjezd T. G. Masaryka do Prahy, atentát na A. Rašína, bitva u Zborova, stávka v období krize, mobilizace v září 1938 apod.
Výstava potrvá od 28. října 2008 do 15. března 2009 v prostorách Národního muzea. Vytvořilo ji společně s Vojenským historickým ústavem a Senátem ČR.
GALERIE
Telefon Telegrafia