Praha - Jediné pražské představení originálního maďarského choreografa se uskuteční 27. listopadu v divadle Alfred ve dvoře. V inscenaci Zero Ballet vystupují pouze ženské postavy. Ženy, které pohání vpřed touha po poznání, objevování sama sebe a vzájemném sblížení.
Zero Ballet přivezl Gyula Berger & Company z Maďarska
Cílem tanečního projektu bylo zmapovat průsečíky mezi dvěma na sobě nezávislými uměleckými obory, videem a tancem. Tvůrci hledali odpovědi na otázky, jak dokáže video rozšířit výrazový potenciál scénického tance, pokud se účastní představení jako aktivní „hráč“.
Gyula Berger - Choreograf, tanečník, pedagog. Na maďarské taneční scéně se poprvé objevil v roce 1984, kdy zakládá vlastní skupinu moderního tance The Berger Dance Company. Zprvu poloprofesionální soubor měl za cíl etablovat na maďarské kulturní scéně moderní tanec. Brzy se stal známým, byl zván na různé taneční a pohybově divadelní festivaly, spolupodílel se na tanečních produkcích jak zahraničních, tak domácích. V roce 1990 vyhrála skupina cenu „Excellent Company" a o rok později byla oceněna na 1. mezinárodní choreografické soutěži v italském Pordenone. Několik let úzce spolupracuje s další členkou L1 DanceLab, Martou Ladjanszki. Jejich site-specific projekt Almost 3 byl kromě Budapešti uveden také v Itálií, Portugalsku a Rakousku.
L1 DanceLab - tvůrčí tým sedmi nezávislých tanečníků a choreografů, kteří systematicky spolupracují na výzkumu a analýze nových tendencí na poli současného živého umění. Domovem L1 DanceLab je zrekonstruovaná budova staré továrny v Budapešti, kde ve dvou studiích vyvíjejí svoje představení. L1 je místem pro otevřené dílny, umělecký výzkum, teoretické přednášky a performance. V rámci loňské pražské přehlídky v divadle Alfred ve dvoře představily své práce choreografky Marta Ladjanszki, Andrea Meszoly, Reka Szabo, a také Gyula Berger.
Zero Ballet: tančí: Aurore Aulong (FR), Katalin Kovács, Noémi Kovács, Szilvia Széphegyi, Kriszta Tajnafői, režie a choreografie: Gyula Berger, video: Aurore Aulong (FR), kostýmy: Enikő Bodnár, hudba: Béla Ágoston, světla: Kata Dézsi