Praha - Na publikum, které přišlo v úterý večer do Dvořákovy síně Rudolfina, čekala jazzová nabídka. Rudolfinum Jazz Orchestra, složený z jazzmenů a členů České filharmonie, uvedlo pod taktovkou klavíristy a skladatele Milana Svobody melodram jazzmana Emila Viklického na texty exprezidenta Václava Havla. V rámci večera se také poprvé představila americká skladatelka a dirigentka Maria Schneiderová a zazněly ve světové premiéře dvě české jazzové skladby.
Jazzové Rudolfinum: Schneiderová, Viklický a Havlovy texty
Šlo o úpravu starší Svobodoby skladby Ve znamení střelce a Double trouble od Karla Růžičky. Marie Schneiderová za dirigentským pultem představila ukázky z vlastní tvorby. Za nejlepší album a instrumentální kompozici získala loni cenu Grammy.
„Můj styl hudby se vyvíjel v čase. Velice jsem milovala klasickou hudbu, pop, brazilskou hudbu, prostě různé žánry. Postupně přestala být má hudba specificky jazzová a začala jsem přibalovat jiné prvky. Někdy mám pocit, že jazz, když je příliš tvrdý, ztrácí z jemnosti a výraziva klasické hudby. A to se do něho snažím dostat,“ říká o své tvorbě Schneiderová, která pracuje s orchestry po celém světě.
Havlovy texty v notách
V Rudolfinu zazněly také zhudebněné Havlovy texty - skladba Tajemství člověka (Mystery of Man), která byla poprvé uvedena před čtyřmi roky v New Yorku, při příležitosti otevření jazzového stánku Lincolnova centra.
Jazzman Emil Viklický zhudebnil Havlův dopis z poloviny 80. let, který se týká sledování komunistickou tajnou policií, část prvního novoročního projevu z ledna 1990 a úryvky z Dopisů Olze. Texty v Rudolfinu přednesli Taťjana Medvecká a Jiří Lábus.
„Myslím, že to je velmi sugestivní skladba, velmi se mi to líbilo. Pan Viklický byl naprosto svobodný. Vybral si, co chtěl, a z mých textů to zkombinoval, jak chtěl. A můj dojem je velmi dobrý,“ uvedl spokojený Havel.
Exprezidentovy texty nebyly zhudebněny poprvé. Kromě Lincolnova centra, zazněly například Dopisy Olze v roce 2001 na festivalu Pražské jaro. Jejich zhudebnění se zhostil Čechoameričan Petr Kotík.
Maria Schneiderová