Toulat se a koukat…

Praha – Štafetu výstav studentů Katedry fotografie FAMU v Galerii Velryba převzal od začátku prosince do 9. ledna Jáchym Kliment. Návštěvníkům představuje snímky ze souboru Mistral, který vznikl v jižní Francii. "Vítr, co blázní lidi" není vybrán jako název náhodně. Je to pocit, který se vám velmi brzo dostane pod kůži, říká Jáchym Kliment. I on se svými fotografiemi snaží dostat pod kůži míst, na první pohled dalo by se říci obyčejných, ale přesto s drápkem, kterým vás zachytí. Kliment vnímá i vyhledává stopy přírody v lidském světě a naopak, aniž by se ale zaměřoval jen na tento kontrast. Zajímá ho spíše dopad jejich přítomnosti na atmosféru místa.

Vystavované fotografie jsou ze souboru Mistral. Proč zrovna takový název?

V úvodním slovu k výstavě kurátorka Helena Musilová zmínila řadu konotací názvu (od terénního vozu značky Nissan přes chorvatskou vojenskou operaci v roce 1995 až po spisovatele Frederica Mistrala). Ale pravým pojítkem s fotografiemi je vítr typický pro provensálskou zimu. Mistral vytváří specifické lokální podnebí a atmosféru, nepřetržité slunečné počasí, ale bičované chladným větrem. Proto mají Francouzi přisloví, které v hrubém překladu ríká: Vítr, co blázní lidi. Je to pocit, který se vám velmi brzo dostane pod kůži.

Podle jakého klíče byly vybrány fotografie na výstavu?

Klíčem je snaha vytvořit provázaný celek, koncepčně, významově, vizuálně. Proces je jak vědomý, tak částečně intuitivní.

Helena Musilová o Vaší výstavě také píše, že zachycuje „stopy lidské přítomnosti v krajině a přírodu v městském terénu“. Co vás k tomu vede?

Prolínání krajiny s městem a naopak je tématem, kterým se zabývám dlouhodobě. Ať už jde jen o člověka, postavu, figuru, ovlivňující okolní prostředí svou přítomností, či nějaký objekt, pomník, který nám lidskou přítomnost prozrazuje. Mám rád fraktální motivy neurčité a opakující se vegetace, stromů, křoví, v kontrastu s člověkem vytvořenou geometrií.

Je tedy výstava odrazem vašeho nejčastějšího tematického zaměření?

S drobnými odlišnostmi ano.

Objekty na vašich fotografiích (příroda i lidé) působí osaměle, zapomenutě. Je i to dojem, který jste chtěl v návštěvnících vyvolat?

Je široké spektrum dojmů (vytvářejících celkový pocit), které bych chtěl v návštěvnících vyvolat, a tyto dva výše zmíněné mezi ně patří, ale nemusí být dominantní.

Jak ovlivnily vyznění Vašich fotografií prostory Galerie Velryba? Do jakého prostředí byste je umístil Vy, kdybyste si mohl libovolně vybrat?

Fotografie vždy fungují společně s výstavním prostorem a záleží na jeho možnostech, co vám dovolí, co unese. (V září tohoto roku jsem soubor vystavoval na fotofestivalu FOTO30 v koloniálním paláci v Guatemale a vyznění bylo zcela jiné). Velryba je prostor svérázný a občas není lehké do něj fotografie začlenit tak, aby celý prostor fungoval kompaktně. Kdybych si měl vybírat, umístil bych soubor do vizuálně čistšího, dokonalejšího prostoru, umožňujícího větší odstupy a lehkost.

Prozradíte, jak vznikaly fotografie na instalaci? Jde o situace, objekty, které jste cíleně vyhledával, nebo jste na některé narazil i jen zcela náhodně?

V mém způsobu tvorby se kombinují oba přístupy, které jste zmínila. Vyhledávám lokace, kde si myslím, že by situace, objekty mohly být, ale tímto na ně narážím vlastně náhodně. Dalo by se také říct obecné pravidlo, že když něco hledáte, nikdy to nenajdete, ale až poté, co to přestanete hledat, objeví se to před vámi. I tak to někdy funguje. Některé situace je potřeba „pošťouchnout“, z některých se vytratit a téměř nebýt, to však už záleží na chtěném vyznění.

Soubor Mistral vznikl v jižní Francii… jak se liší od Vaší „domácí“ tvorby?

Ne příliš. Mistral pro mne drží kousek provensálské atmosféry, je barvitější a to je asi hlavní rozdíl.

Co Vás zavedlo do Francie a chystáte se i do jiných zemí? Byl jste i v jiných, které Vás také inspirovaly k tvorbě?

V Marseille jsem byl na rezidenci v Atelieru de Visu, jejíž součástí byl workshop s Antoinem d´Agatou a Patrickem Le Bescontem. Celkově se mi ve Francii fotí dobře, ale není to nic určujícího, protože obecně záleží více na atmosféře místa samotného. Kdybychom to ale měli zjednodušit na země, dobře se mi fotilo v Polsku, Lotyšsku, Francii a Holandsku. V příštím roce se chystám do Španělska a snad i někam na jihovýchod Evropy.

Co Vás ve Vašem oboru nejvíce láká?

To, co dělám. Možnost „toulat se a koukat“.

Máte svého fotografického „guru“?

Jsou lidé, se kterými se rád poradím, ale nemusí být z fotografických kruhů.

Co byste chtěl, aby viselo ve Vašem bytě na stěně… kromě Vašeho vlastního díla?

Vlastní fotky v bytě (krom jedné malé výjimky) nemám. Upřednostňuji malby a v současné době mám na stěnách oleje z 60. let, které malovala moje babička po konci studií u Františka Muziky na VŠUP.

Kde se s Vašimi fotografiemi můžeme ještě setkat – teď nebo v nejbližší době?

Další výstava bude začátkem února v Malé Galerii ČS Kladno, kde můžete vidět starší, ale tak nikdy nekončící soubor Kartografie. Jedná se o ČB fotografie z let 2005-2008. Dál připravuji soubor ze Střední Ameriky, ale výstavní termín ještě není znám.

  • Fotografie Jáchyma Klimenta ze souboru Mistral autor: Jáchym Kliment, zdroj: Jáchym Kliment http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57731.jpg
  • Fotografie Jáchyma Klimenta ze souboru Mistral autor: Jáchym Kliment, zdroj: Jáchym Kliment http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57729.jpg
  • Fotografie Jáchyma Klimenta ze souboru Mistral autor: Jáchym Kliment, zdroj: Jáchym Kliment http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57730.jpg
Vydáno pod