Animovaná radost z hravosti - Celovečerní animovaný film má v našich kinech dlouhou tradici, připomeňme například klasika naší kinematografie Jiřího Trnku. Přesto u nás v současné době nevzniká příliš mnoho titulů tohoto žánru, což je s podivem vzhledem k celosvětovým úspěchům animovaných filmů zahraniční produkce. Po čase přichází na plátna kin opět film z domácí produkce s předvídatelným pohádkovým dějem a skvělým výtvarným zpracováním.
Recenze: Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?
Na půdě a ve sklepě
Už úvodní záběr filmu opuštěného rodinného domu určuje prostředí, ve kterém se film odehrává. Zdi obydlí vytvářejí hranici pro řadu mikrosvětů po způsobu zemí a světadílů na planetě Zemi, které se mezi nimi skrývají. Domácnost hrdinů plyšového medvídka Muchy, plastelínového Kotrby, loutkového Krasoně a krásné panenky Pomněnky je však ještě skromnější mezi stěnami starého kufru, odloženého na půdě.
Na první pohled diváka zaujme netradiční výtvarné řešení filmu, kde reálný svět poskytuje pouze kulisy pro pohádkové drama. Především prostředí staré půdy s řadou veteše od starého kufru s řadou domácky ošuntělých obalů, hadrů a nedopitých lahví. Nebo obývací pokoj se stolem a nebezpečnou kočkou či temné zaprášené kotce ve sklepě s množstvím strašidelně pokrouceného harampádí. Postupem času zjišťujeme, že půda je po způsobu „nebe“ domovem řady dobrých postav v čele s naší čtveřicí živě neživých hrdinů, zatímco sklepu naopak vévodí „pekelná" zlá hlava, obklopená vším ošklivým od oka na stopce, přes škvořího doktora, hadrové ptáky nebo plastové figurky se zbraněmi,
Tato rovnováha mezi „nebem“ a „peklem“ v podobě půdy a sklepa je narušena únosem panenky Pomněnky zlou hlavou. Supina hrdinů se vzápětí vydává na záchranné putování z půdy do sklepení. Vzhledem k jejich velikosti jde vlastně o pouť až na samé dno jejich světa.
Mucha, Šubrt, Krasoň a Pomněnka
Zápletka je jasná a její konec jakbysmet. Klasické pohádkové rozvržení sil na dobro a zlo je zde přesně vymezeno a scenáristická invence se zaměřuje především na vykreslení jednotlivých charakterů, v rovině děje není příliš originální. Hlavní postavy jsou představeny prvoplánově jednoduše v přizpůsobení dětskému divákovi, což působí trochu neohrabaně - pomalý, ale rozumný medvídek Mucha, loutkový rytíř Krasoň jako klasický nešikovný bojovník, vzteklý modelínový Šubrt a unyle krásná panenka Pomněnka.
Zaujme nás především sympaticky střelená myš - vynálezkyně Sklodovská (odkaz na polskou vědkyni Marii-Curie Sklodowskou, zabývající se teorií radioaktivity), která připravuje pro hrdiny řadu vynálezů, pomáhající jim k vítězství. Vyniká hlavně její vynález letadla, sestrojený ze starého luxu jako trupu s motorem a příčné lyže po způsobu křídel.
Radost z hravosti
Čím film dominuje a strhává, není jeho stránka obsahová, ale výtvarná a režijní. Od začátku jsme fascinováni šíří Bartovy hravosti, s kterou doslova rozhýbává každý detail v záběru, čímž udržuje diváckou pozornost od začátku do konce. Úvodní sekvence animovaného nádraží je ukázkou bohaté kombinace loutek různých velikostí z odlišných materiálů a roztodivných kombinací, jako je například lokomotiva, složená z řady miniaturních koleček a táhel. Navíc je toto místo s desítkami figur, figurek, mašin i mašinek natolik zaplněno a v pohybu, že vytváří dojem skutečného rušného nádraží.
Tímto ale výtvarná invence zdaleka nekončí. Prostředí sklepa je vykresleno s obdobným důrazem na detail, kde jednoznačně vyniká zlá kamenná busta holé hlavy s brýlemi, mistrně oživená obličejem a mimikou Jiřího Lábuse. Spojení kamenného materiálu s tváří herce vytváří skvělý efekt o sobě. Nadále je sklepní svět oživen množstvím škrábajících ošklivých červíků a larev, kteří v zaprášených kotcích vytvářejí iluzi temného podsvětí. V průběhu putování hrdinů zaujme i motiv vznášejících se polštářů, z kterých sněží po způsobu nebeských oblak.
Pozoruhodná je i režijní šíře využitých materiálů a způsobů animace, který doslova nezná mezí a vytváří bohatě nesourodý sled animované hravosti, na kterou je radost pohledět. Ruka animátora využívá nejen reálné předměty, ale i různé typy hraček od plastových figurek, přes dřevěné a plyšové loutky až po kamennou bustu. Jiří Barta se nebojí do této materiálové směsi navíc vkreslovat například obláčky unikající páry od kotle či řadu dalších ornamentů. Několikrát dokonce přejde tento loutkově animovaný film ve film kreslený například v děsivém medvídkově snu, anebo jsou oba styly kombinovány, kdy v oknech loutkového vlaku vidíme kreslené postavy. Skvěle jsou zpracovány i různé potopy za pomoci vzdouvající se černé mikrotenové folie nebo zrychleně se valícího prádla po způsobu divokých vln.
Na půdě je skvělý dětský animovaný film, který potěší každého diváka svého druhu i rodiče, především ty hravé. Na rozdíl od unifikovaných výpravných titulů americké produkce nabízí umělecky originální koncepci v poctivém českém provedení.
Celkové hodnocení 70%.
- Na půdě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70124.jpg
- Na půdě zdroj: CinemArt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/719/71843.jpg
- Na půdě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70122.jpg
- Na půdě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70121.jpg