Praha - Hra Záhada je napsána pouze pro dva herce, přesto je dramatická a napínavá. Autorem je francouzský dramatik Eric Emmanuel Schmitt. Divadlo Na Fidlovačce v české premiéře hru představilo v překladu Michala Lázňovského. V režii Ondřeje Brouska v něm na scéně Davida Baziky hrají Otakar Brousek ml. a Tomáš Töpfer.
Záhadu luští v Divadle Na Fidlovačce
Tato psychologická detektivka se odehrává na opuštěném ostrově v Norském moři. Postavena je na osobním souboji dvou mužů s rozličným pohledem nejen na život, ale i na lásku. Töpfer ztvárnil nositele Nobelovy ceny za literaturu, jeho protihráč je provinčním novinářem, který s ním přijede udělat rozhovor o jeho nové knize.
„Je to hra takřka detektivní, její příběh nelze prozradit. Když jsem ji četl poprvé, mnohokrát jsem si myslel, že to už dál nemůže pokračovat, že právě došlo k odhalení a dozvěděl jsem se hlavní zápletku. Ale hra stále graduje a výsledek je velmi překvapivý,“ řekl před premiérou ČTK Töpfer.
„Příběh je přitom velice prostý. V té knížce totiž vystupuje žena a on se ptá po jejím osudu. Kdo je, kdo byla a zda skutečně existovala či zda šlo jen o jeho fikci, zda byl něčím inspirován. Ta žena ovšem na jevišti nevystupuje,“ prozradil.
Podle režiséra Ondřeje Brouska hraje velkou roli v inscenaci hudba. Schmitt se totiž inspiroval Enigmatickými variacemi anglického skladatele Edgara Elgara z roku 1899. Variacemi na melodii, která nikdy nezazní. Jejich jednotlivé části si ovšem oba protagonisté inscenace pouštějí na jevišti ze starého gramofonu.
„Všechny variace v této skladbě znázorňují skutečné osoby, Elgarovy přátele, jeho nakladatele, a ta poslední dokonce jeho samotného. Ve hře jsem použil čtyři úryvky,“ řekl režisér. Inscenace, která je v pořadí už 63. novinkou v repertoáru Fidlovačky, je režijním debutem Ondřeje Brouska na velké scéně, na té komorní už připravil loni v květnu hru Žena v černém.
Eric Emmanuel Schmitt (* 1960)
patří k nejlepším současným spisovatelům, a to nejen v rodné Francii. Světový věhlas mu přinesla právě divadelní hra Záhada, uvedená poprvé v Paříži na jaře 1996 pod názvem „Variations énigmatiques“. V následujících letech byla přeložena do pětatřiceti jazyků a inscenována ve čtyřiceti zemích většinou jako „Enigma“ (tj. Záhada).