Havel: Evropa by měla změnit „marxistický pohled na svět“

Praha - Nejdůležitější efekt kultury vůbec není ekonomický. I když se v současné době stále více klade důraz na ekonomické aspekty kultury, je třeba vnímat především její stránky, které nejde vyčíslit, uvedl exprezident Václav Havel při svém projevu na Fóru pro kreativní Evropu. Konference, jejímž tématem je pojetí kreativity, její role v proměnách společnosti a uplatnění ve vzdělání a ekonomice, začala dnes v Praze. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších akcí českého ministerstva kultury během předsednictví ČR Evropské unii. Ministerstvo ji spolu s Evropskou komisí pořádá.

„Myslím si, že i země, která by nedávala ani korunu na kulturu, by nějakou kulturu měla, prostě proto, že bez ní člověk být nemůže,“ prohlásil Havel. „Člověk potřebuje duchovno, touží po poznání, patří to k podstatě člověka - stejně jako tvořivost,“ dodal.

„První a hlavní, co Evropu spojuje, jsou duchovní hodnoty, jak se po staletí v evropském kontextu utvářely,“ řekl také exprezident při svém projevu. Za úspěch konference by považoval, kdyby jejím výsledkem byl podnět Evropské unii, aby změnila své preference.

Ve společnosti podle Havla převládá přesvědčení, že její podstatou je ekonomická základna a až jako nadstavba jsou lidská práva či kultura. „Tento marxistický pohled na svět zachovávají i usnesení vlád i orgánů Evropské unie, až na konci dokumentů je jako veselý, rozmarný přívěsek pár vět o lidských právech a kultuře, protože se to hodí,“ pronesl nesouhlasně.

Kultura a kreativita jako ekonomický nástroj

Konference chce kulturu představit jako ekonomický nástroj. A lidskou kreativitu jako součást všech oblastí života, nejen kultury, která by měla být podporována. „Její význam vidím především v souvislostech se současnou hospodářskou krizí, protože nové kreativní postupy mohou povzbudit ekonomiku,“ domnívá se ministr kultury Václav Jehlička.

„Průmysl spojený s kulturou tvoří 2,5 procenta hrubého domácího produktu unie. To je víc, než tvoří automobilový nebo chemický průmysl,“ doplnila ministra Odile Quintinová, ředitelka pro vzdělávání a kulturu EK. O kreativním průmyslu se v v Evropě vedou diskuze už od devadesátých let a jeho myšlenky v sobě mají i kulturní politiky zemí Evropské unie.

Vůbec první ucelené příspěvky na toto téma publikoval otec kreativní ekonomiky John Howkins. „Umění a kultura jsou jádrem, které na sebe nabalují obory, které mají ekonomický efekt, například hudební a filmový průmysl, módu nebo reklamu. Je třeba hledat nové způsoby organizace práce, které oživují kulturu, výrobu i služby,“ uvedl.

Konference o kreativitě bude pokračovat i v pátek. Na programu je mimo jiné projev jednoho z nejočekávanějších hostů - Jeremyho Rifkina, zakladatele a ředitele washingtonské Nadace pro ekonomické trendy a poradce Evropské unie.

Včera vpodvečer přišla před České muzeum hudby, kde se konala slavnostní večeře pro účastníky konference, protestovat zhruba stovka lidí. Protest uspořádala nově vzniklá iniciativa Za Česko kulturní. Chtěla upozornit na paradox, že ministerstvo kultury, které konferenci pořádá, letos podporu živému umění snížilo.