Praha - Rozloučení s Miroslavem Moravcem se konalo dnes odpoledne ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. Pietního aktu, který se konal na přání rodiny bez proslovů a vyplnila ho jen hudba, se zúčastnili členové rodiny, přátelé a známí. Na poslední cestu přišli svého kolegu doprovodit například i Valérie Zawadská, Kateřina Macháčková, Gabriela Vránová, Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Stanislav Fišer a režisér Gustav Oplustil.
Kolegové vyprovodili Miroslava Moravce dlouhým potleskem
U katafalku s rakví byly kytice a věnce Herecké asociace a nadace Intergram - Život umělce. Květy poslaly i scény, na jejichž jevištích Moravec hrál - Městská divadla pražská a Divadlo na Vinohradech.
Zazněl například Johann Sebastian Bach, instrumentální verze písně Most přes rozbouřené vody i pochod z divadelního představení muzikálu Valerije Petrova Mušketýři po 30 letech, ve kterém Moravec ztvárnil roli Athose. Tuto postavu hrál devět divadelních sezon. Když se před rakví zavírala opona, uctili přítomní památku zesnulého dlouhým posledním potleskem.
Moravec ztvárnil stovky rolí na divadelním jevišti, ve filmu, v rozhlase i v televizi. Exceloval v dabingu, byl vyhledávaným spíkrem a recitátorem. Ještě při oslavě svých sedmdesátin začátkem ledna vzpomínal, jak se osobně setkal s francouzským hercem Yvesem Renierem alias komisařem Moulinem ze stejnojmenného televizního seriálu, jemuž propůjčil hlas.
„Dvakrát jsem se s ním potkal tady a pak jsem byl v Paříži za kmotra jeho synovi. Jinak se pravidelně potkávám s Fantomasem, kdykoliv se ráno podívám do zrcadla. Je to jediný z těch, které jsem nadaboval, jemuž jsem doopravdy podobný,“ řekl tehdy s humorem sobě vlastním.
Před šesti lety obdržel právě za práci v dabingu cenu Františka Filipovského. Přitom jeho cesta k herectví nebyla bez problémů. Na divadelní fakultu ho dvakrát nepřijali - prý nemá hlas, tvrdili. Ale ten se vzápětí dostavil a stal se jeho největším bohatstvím.
Trnitá cesta za uznáním
Miroslav Moravec prošel ve svých hereckých začátcích divadla v Mostě, Chebu a Zlíně, než v roce 1968 zakotvil v Krejčově Divadle za branou v Praze. Po jeho násilné likvidaci strávil 16 sezon na libeňské scéně, odkud přešel do souboru Městských divadel pražských. V polovině 90. let se stal členem Divadla na Vinohradech, kde působil do roku 2004.
Ze svých rolí rád vzpomínal na doktora Lvova z Krejčovy inscenace Ivanova, na Kreona v Králi Oidipovi, na kterém spolupracoval v libeňském divadle s Janem Grossmanem, či na Athose v režii Václava Lohniského. Na Vinohradech pak hrál například v dramatizaci Márquezova románu Sto roků samoty. Jednou z jeho posledních rolí byl starý muž ve hře Furia Bordona Poslední měsíce, kterou autor napsal pro Mastroianniho.
Cena za dabing pro Miroslava Moravce