Kladno - Ženy jsou stvořeny jen pro naše potěšení. Ztratí-li svou přitažlivost, ztratí svou podstatu. Jeden z výroků Denise Diderota doprovází výstavu o radostech a strastech našich prababiček - Ach, ty ženy. Pohled do života žen v 19. a na počátku 20. století připravili ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně (do 23. května). Výstava kromě pohledu do obvyklé domácnosti a představení dobové módy poodhaluje i některá dříve tabuizovaná témata ženské sexuality.
Ach, ty ženy, nechají muže tápati ve tmě
Návštěvník projde všemi důležitými milníky ženina života, jakými byly křest, svatba, porod a smrt. „Dnešní lidé si myslí, že život v polovině 19. století byl vesměs stejný jako ten náš. Opak je pravdou - život ženy pol. 19. století byl dost svízelný po všech stránkách,“ říká historička Lenka Permská.
Například snaha dosáhnout tvaru přesýpacích hodin, který považovala tehdejší společnost za atraktivní, formováním pomocí korzetu způsobovalo ženám celou řadu problémů. Za vosí pas platily častým omdléváním, ale i poruchami a deformací orgánů uložených v břišní dutině.
Tendence zeštíhlovat pas navzdory všem rizikům začala ustávat teprve v samém závěru 19. století. Návštěvnice výstavy si mohou změřit svůj obvod v pase a porovnat ho s ideálním obvodem tehdejší ženy - pas sešněrovaný v korzetu měřil průměrně 45 centimetrů.
Výstava také otvírá témata, u kterých by se naše prababičky jen červenaly. „V té době se o porodech, hygieně nebo sexu vůbec nemluvilo, takže mnohdy byly nevěsty při svatební noci velmi překvapeny, co je čeká,“ vysvětluje kurátorka výstavy Michaela Kománková. Hovořit o sexu, nebo ho dokonce provádět bylo pro řádnou ženu po dobu 19. století nepřípustné.
Rady a pokyny pro mladou nevěstu (1894)
Pro citlivou mladou ženu, které se dostalo řádné vychování, jest svatební den paradoxně dnem nejšťastnějším a nejhrůznějším zároveň (…) Zápornou chvílí jest pak svatební noc, kdy se nevěsta musí vykoupiti takříkajíc tím, že bude poprvé čeliti hrůze sexuální zkušenosti. (… ) Ačkoli je sex v tom nejlepším případě odporný a v nejhorším případě bezbožný, bolestivý a ponižující zážitek, musí se přetrpěti, a ženy tak činí od počátků věků…
Moudrá nevěsta nikdy nedovolí, aby její muž viděl její tělo neoblečené, a nikdy nedopustí, aby on ukazoval své vysvlečené tělo jí. (…) Pokud se sexu nejde vyhnouti, jest nezbytno, aby se provozoval v naprosté tmě…
Ve chvíli, kdy má nevěsta oblečenou košili a zhasla už všechna světla, postaví se tiše k posteli a očekává svého ženicha. Ten když tápavě vstoupí do místnosti, neměla by žena vydávati žádného zvuku, neboť by tomu mohl porozuměti jako povzbuzení. Měla by ho nechat tápati ve tmě. Vždy jest naděje, že třeba zakopne a způsobí si malé zranění, kterého by mohla žena využíti jako výmluvy a odepříti mu pohlavní styk…