Dnes večer se nosí poškrábaný brejle na zlatých vočích

Praha – Voči Jeanne Moreau nebo Poškrábaný brejle Kurta Krena jsou některé z cen, které se udělují na filmovém festivalu Zlatý voči. Soutěžní přehlídka, pořádaná posluchači katedry filmových studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, nabídne v rámci jednoho večera to nejlepší z tvorby studentů teorie audiovize z celé České republiky. Letošní ročník připadl na 28. dubna, v 17:47 začíná v Kině Ořechovka promítání krátkometrážních děl autorů, kteří se zabývají filmovým médiem.

Přehlídku zahájí snímek Vladimíra Turnera O mediální realitě, který dokumentuje narušení televizního vysílání uměleckou skupinou Ztohoven. K vidění bude také například návod, jak se úspěšně zbavit nežádoucího partnera (Miloš Kameník: Felch in flat), nebo variace na knihu Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta (Kateřina Krejčová: Cítíme to všichni).

Všechny přihlášené filmy soutěží o diváckou cenu a pět porotou udělovaných ocenění. Hlavní cena nese název festivalu, mezi další patří Voči Jeanne Moreau za objev femme fatale, Poškrábaný brejle Kurta Krena za avantgardní přínos a Růžový brejle za poetickou podívanou a cena X-ray.

Kromě celuloidových zážitků nabízejí Zlatý voči i hudební produkci po skončení projekce. Více o festivalu a program

Z historie Zlatých vočí

Zlatý voči mají dlouholetou a bohatou historii, na jejímž počátku stála roku 1988 dnes již legendární nezávislá skupina Bulšitfilm. V roce 1994 byl festival z iniciativy vysokoškolských studentů přesunut na univerzitní půdu, kde v různých podobách a intenzitě přetrval až do současnosti.

Zlatý voči jsou určeny zejména současným či bývalým studentům filmově-teoretických a spřízněných oborů, kteří by chtěli očím i uším širší veřejnosti prezentovat svá praktická audiovizuální díla. Od roku 1998 jsou však otevřeny rovněž všem nezávislým a amatérským tvůrcům, kteří mají chuť zkřížit pomyslné kordy při festivalové soutěži na akademické půdě.