Praha - S více než 1,5 milionem svazků volně přístupných a uložených v depozitářích bude nová Národní technická knihovna největším pramenem technické literatury z oblasti aplikovaných přírodních a společenských věd v České republice. Slavnostně bude otevřena 9. září 2009. Uživatelům, především studentům, bude nabízet komfort služeb jako například půl milionu publikací ve volném výběru, přes 1300 studijních míst a téměř 600 míst relaxačních. Ve skladu Státní technické knihovny ve Lhotě u Dolních Břežan právě začalo velké stěhování.
Akce kulový blesk - Státní technická knihovna se stěhuje
„Se zvláštní opatrností se stěhuje historická vrstva našeho fondu. Knihy se balí do bublinkové fólie, aby se nepoškodily. Ze Lhoty se přestěhuje asi 600 svazků a dalších 600 poputuje z Klementina. Jedná se asi o jeden a čtvrt milionů svazků. Dobu stěhování odhadujeme na zhruba dvanáct týdnů, do konce července bychom měli být hotovi,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 ředitel STK Martin Svoboda.
Státní technická knihovna je prozatím uzavřena. „Musíme celý fond, který je v Klementinu, postavit zcela jinak, než je tomu nyní ve skladu. Pokud se týká nové budovy, je první, která se v České republice staví podle západoevropských standardů, to znamená, že podstatná část fondů je ve volném výběru. Kdybych to měl přiblížit, bude to tak jako doma, když přijdete k poličce a vezmete si knihu ke stolu a pak v klidu studujete. Vedle toho tam budou i individuální studovny. Student si třeba na celý semestr může pronajmout jednu místnůstku, tam si nasilážovat potřebné věci a pracovat. Existují i týmové studovny, které budou sloužit studentům, kteří pracují na společném projektu,“ přiblížil novou budovu Svoboda.
Reportáž Lenky Drmotové (zdroj: ČT24)
„Počítáme s tím, že uvolněné místo po svazcích technické knihovny využijeme při revitalizaci Klementina, protože tato je rozdělena do čtyř etap, tak se nám v uvolněných prostorách vystřídají všechny provozy. To je ovšem otázka až začátku příštího roku. Z Klementina by se měla stát moderní knihovna v krásném barokním obalu. Měly by přibýt studovny, místa pro čtenáře a uživatele,“ doplnil Pavel Hazuka, ředitel Národní knihovny.
Očekává se, že Národní technickou knihovnu ročně navštíví kolem 900 000 lidí, kteří v ní naleznou prostor pro studium a vzájemnou komunikaci. V celém objektu bude WiFi signál, 250 počítačů pro veřejnost, noční studovna, možnost samoobslužného vypůjčování a vracení knih, ale také kavárna se 150 místy.
Kdo nepřijede městskou dopravou a použije osobní automobil, bude mít postaráno o parkování. V podzemních garážích bude pro automobily 300 míst. Projektanti pamatovali i na návštěvníky, kteří šetří ovzduší hlavního města a používají k přepravě jízdní kola. Pro ně bude připraveno na 200 míst.
Budova knihovny má obrysy „zaobleného čtverce“. Přišla na 2,25 miliardy korun a o její provoz se bude starat 170 zaměstnanců. Autorem architektonického návrhu je ateliér Projektil Architekti s. r. o. Originálním řešením jsou například takzvané tažené sloupy, které drží stropní desku nad částí přízemí shora a její hmotnost přenášejí o patro výše pomocí táhel ukrytých v těchto sloupech. Díky tomu nemusí být přízemí budovy viditelně rozděleno a je volně průchodné.
GALERIE
Národní technická knihovna - interiér