Kodaň - Pokračování svého úspěšného dokumentu o britském zachránci československých dětí Nicholasu Wintonovi natáčí v těchto dnech v dánské Kodani slovenský režisér Matej Mináč. Nový dokument nebude pojednávat o Wintonovi samém, ale o tom, jaký dopad má jeho čin z konce 30. let na nejmladší generaci v různých zemích světa. Snímek s pracovním názvem Nickyho rodina má být hotov na jaře příštího roku, kdy Nicholas Winton oslaví své 101. narozeniny.
Mináč natáčí v Dánsku pokračování filmu o Nicholasu Wintonovi
„Je zajímavé, že mnohé děti, které Nicholas Winton zachránil, později samy začaly konat dobré skutky a pomáhat jiným. I dnešní mladí, inspirováni Wintonovým činem, se začínají ptát a bavit o tom, co dobrého by sami mohli udělat. Zřejmě tu cítí Wintonovu opravdovost a snahu o věc, a nikoliv o vlastní reklamu,“ zdůraznil režisér Mináč.
Nicholas Winton v letech 1938 a 1939 v Československu organizoval odjezdy ohrožených československých dětí do Británie a obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici. Na Britských ostrovech se pak těchto dětí ujímaly nové rodiny. Vzhledem k tomu, že velká část zachráněných dětí byla židovského původu, jejich praví rodiče se konce války nedožili. O Wintonově činu se veřejnost i řada zachráněných dozvěděla až s padesátiletým zpožděním, protože zachránce sám necítil žádnou potřebu informovat o svých zásluhách jiné.
"Reakcí na Sílu lidskosti od mládeže začalo být tolik, že je určitě stojí za to zmapovat blíže," vysvětlil Mináč. Dokument z roku 2002, který režisér za spolupráce s českým velvyslanectvím v Dánsku a Dánským filmovým institutem promítl dánské veřejnosti, nebyl přímo určený k výchovným účelům. Přesto se stal součástí vzdělávacího systému v řadě škol v České republice, Británii, USA a Německu. Reakce mládeže na svůj snímek Mináč filmoval i v Izraeli, Kambodži, Francii, Kanadě nebo na Slovensku.
Právě k Dánsku váže Wintona zvláštní pouto - jeho manželka Grete byla Dánka. Právě ona koncem osmdesátých let objevila na půdě jejich domu v Anglii dokumenty s důkazy o pomoci, kterou její muž koncem 30. let československým dětem poskytl. Zvláštností tohoto vztahu podle Mináče bylo, že i její rodina pomohla za války doma ve Vejle na Jutském poloostrově lidem pronásledovaným nacisty. Ani Grete o tom svému muži v následujících 50 letech nic neřekla.
Jeden z transportů, které odvážely židovské děti z Československa.